Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČEZ převzal do užívání od německé společnosti větrný park

Větrné elektrárny
Větrné elektrárny
Foto: Pixmac

Praha - Společnost ČEZ, ve které ministerstvo financí drží 70 procent akcií, převzala do užívání od německé investiční společnosti AREAM větrný park o celkovém instalovaném výkonu 12,8 megawattu (MW), který byl postaven na klíč na jihozápadě země.

"Jedná se o vstupní projekt na německý trh v oblasti obnovitelných zdrojů. Počítáme, že další budou následovat," uvedl ředitel divize Nová energetika ČEZ Tomáš Pleskač.

Společnost podle něj sleduje nejen už vystavěné parky na pevnině, ale i ty na moři a projekty ve fázi vývoje. ČEZ plánuje do roku 2020 do takzvané nové energetiky investovat celkem 50 až 60 miliard korun.

Prostřednictvím své dceřiné firmy Inven Capital pak ČEZ od loňska v Německu učinil tři investice v oblasti takzvané decentralizované energetiky. Loni v létě vstoupil do firmy Sonnen, která vyrábí bateriová úložiště. Na podzim 2015 pak ČEZ vstoupil do firmy Sunfire. Hlavním produktem této společnosti jsou palivové články, které dokážou přeměnit palivo, například zemní plyn, na elektřinu a teplo, ale i elektřinu zpět na vodík a další plyny.

Na konci letošního dubna se pak ČEZ stal druhým největším akcionářem mnichovské firmy tado°, která prodává takzvané chytré termostaty.

Témata:  ČEZ větrné elektrárny Německo

Související

Aktuálně se děje

1. února 2026 13:42

31. ledna 2026 20:33

Česko-Slovenský ples se blíží. Tady jsou první jména hostů a moderátorů

Pražský Obecní dům se v sobotu 7. února 2026 stane dějištěm dvanáctého ročníku Česko-Slovenského plesu. Pořadatelé pro letošní rok zvolili motto „Od dědictví k budoucnosti“ a připravili program, který kombinuje noblesu secesních sálů s vystoupením hvězd české a slovenské hudební scény. Večerem budou hosty provázet moderátoři Lucia Hlaváčková a Saša Rašilov.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.