Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nedostatečná opatření proti porušování pravidel pro emise automobilů? Brusel zakročil proti ČR a dalším zemím

Volkswagen
Volkswagen
Foto: Evgeny Petrov / INCORP images

Brusel - Evropská komise dnes zahájila právní kroky vůči sedmi členským zemím unie včetně Česka a Německa. Důvodem jsou nedostatečná opatření proti porušování pravidel pro emise automobilů.

Volkswagen loni v září přiznal, že software, který umožňuje manipulovat s testy emisí, instaloval po celém světě do zhruba 11 milionů naftových aut. Aféra se týká i zhruba 1,2 milionu vozidel Škoda Auto.

"Evropská komise se dnes rozhodla zakročit proti České republice, Německu, Řecku, Litvě, Lucembursku, Španělsku a Spojenému království, neboť nedodržují pravidla EU o schvalování typu vozidel," píše se v tiskové zprávě komise. Členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby na předložené argumenty zareagovaly.

V případě Česka, Litvy a Řecka komisi vadí, že tyto země systém sankcí, který by výrobce odrazoval od porušování emisních pravidel, do svého vnitrostátního práva ani nezavedly.

"Dodržování práva je v první řadě povinností výrobců automobilů. Vnitrostátní orgány v celé EU však musejí zajistit, aby výrobci automobilů vedené předpisy skutečně dodržovali," uvedla komisařka Elžbieta Bieńkowská. Ta je zodpovědná za vnitřní trh, průmysl a podnikání.

Témata:  dieselgate Evropská komise (EK) Česká republika Volkswagen

Související

Aktuálně se děje

28. března 2026 21:46

27. března 2026 18:30

Svěrák terčem pro exprezidenta Klause. Známý režisér musel reagovat

Legendární Zdeněk Svěrák o víkendu oslaví kulaté 90. narozeniny a je možná překvapen, jaké reakce přicházejí na jeho účast na shromáždění na Letenské pláni. Spoustu lidí šokoval svým komentářem exprezident Václav Klaus. Do bývalé hlavy státu se pustil například režisér Jan Hřebejk. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.