Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V eurozóně roste majetková nerovnost, jih Evropy je v krizi

Ekonomický propad, ilustrační fotografie
Ekonomický propad, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Frankfurt - Studie Evropské centrální banky (ECB) upozorňuje na rostoucí majetkovou nerovnost v eurozóně, tedy zemích, kde se v rácmi EU platí jednotnou euroměnou. Krize těžce dopadla na jih Evropy, naopak Lucembursko si užívá luxusu.

Koncentrace majetku se v eurozóně od začátku její dluhové krize zvýšila, nejbohatší rodiny a státy si ještě polepšily, zatímco chudší byly zasaženy nejvíce, především kvůli propadu cen nemovitostí.

V roce 2014 vlastnilo pět procent nejbohatších domácností v eurozóně 37,8 procenta čisté hodnoty majetku, ještě v roce 2010 to bylo jen 37,2 procenta. Naopak pět procent nejchudších mělo v čistém vyjádření jen dluh.

Medián majetku domácností v eurozóně se snížil o deset procent na 104.100 eur (2,8 milionu Kč), především kvůli poklesu cen nemovitostí. Propad byl citelný obzvláště v Řecku a na Kypru, kde se medián snížil o 40 procent, o více než 15 procent klesl v Itálii, Portugalsku a Španělsku.

Naopak k nárůstu střední hodnoty majetku o 10 procent došlo v Německu a stoupla i v Rakousku, Finsku a Lucembursku. Nejbohatší jsou lucemburské rodiny, medián jejich příjmů představuje 437.500 eur. Pro srovnání: v Litvě je to pouze 14.200 eur.

Témata:  eurozóna European Central Bank (ECB) ekonomika

Související

Aktuálně se děje

24. února 2026 5:00

Počasí o víkendu bude značit definitivní příchod jara

Víkendové počasí v závěru února přinese proměnlivou oblačnost a jarní teploty, které se budou šplhat nad deset stupňů Celsia.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.