Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jižní Korea snížila odhad růstu ekonomiky na příští rok

Ekonomický propad, ilustrační fotografie
Ekonomický propad, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Soul - Jižní Korea snížila odhad růstu tamní ekonomiky na příští rok na 2,6 procenta, zatímco dosud čekala tříprocentní růst.

Důvodem je nejistota kolem dalšího vývoje v USA a rovněž slábnoucí oživení domácí poptávky. Oznámilo to dnes tamní ministerstvo financí. Korea má čtvrtou největší ekonomiku v Asii.

Slabší růst čeká ministerstvo i v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) se má zvýšit rovněž o 2,6 procenta místo doposud uváděných 2,8 procenta.

Jedním z důvodů obav o další vývoj ekonomiky je zvýšení úrokových sazeb v USA. Nejistá je také další obchodní politika nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Spojené státy jsou významným obchodním partnerem Koreje, nejistota by tedy mohla ohrozit domácí spotřebu i růst vývozu, uvádí ve své zprávě ministerstvo.

Korea čelí i dalším problémům, včetně vysoké míry nezaměstnanosti mezi mladými, rekordního zadlužení domácností a restrukturalizace námořní přepravy a stavby lodí, kvůli které byly zrušeny desítky tisíc pracovních míst.

Témata:  Jižní Korea ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.