Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny v Česku rostou, inflace stoupla o 0,7 procent

Placení, tržby, ilustrační foto
Placení, tržby, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Praha - Spotřebitelské ceny vzrostly v prosinci proti listopadu o 0,3 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména zvýšení cen v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, stravování a ubytování, doprava. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 2,0 %, což bylo o 0,5 procentního bodu více než v listopadu. Jedná se o nejvyšší meziroční růst cen od prosince 2012. Průměrná míra inflace v roce 2016 byla 0,7 %, což je nejvyšší hodnota za poslední tři roky. Uvedl to dnes na svém webu Český statistický úřad.

Analytici očekávali růst spotřebitelských cen v prosinci mírně nižší meziročně o 1,9 procenta, tedy jen přiblížení dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky.

U potravin a nealkoholických nápojů se u řady zboží buď zrychlil meziroční cenový růst, nebo po poklesu ceny v listopadu začalo zdražování. Ceny pečiva se zvýšily o desetinu, vajec o téměř 14 procent, másla o víc než pětinu. Ceny pohonných hmot začaly meziročně růst o 4,3 procenta, když v listopadu klesaly. Stravovací služby zdražily o 4,8 procenta, ubytování o 1,5 procenta. Tento nárůst analytici už před zveřejněním čísel spojovali s prosincovým zavedením elektronické evidence tržeb (EET) v těchto oborech.

Proti předloňskému prosinci na konci loňska zdražily také alkoholické nápoje o 3,1 procenta a tabákové výrobky o 6,5 procenta. Vzrostly také ceny nájemného, vody, elektřiny a tepla, léků a jejich doplatků, pojištění a finančních služeb. Zlevnilo bytové vybavení, ceny zemního plynu klesly o téměř sedm procent. Ceny zboží v prosinci úhrnem meziročně vzrostly o 1,9 procenta, ceny služeb o dvě procenta.

Proti listopadu se spotřebitelské ceny v posledním loňském měsíci zvýšily o 0,3 procenta. Zdražila zelenina, pečivo a chleba, vejce a některé mléčné výrobky. Proti listopadu vzrostly ceny stravovacích služeb o 2,4 procenta, pohonných hmot o 2,2 procenta.

Prosincová data o inflaci podle analytiků potvrdily, že v letošním roce už nebude inflace překážkou pro ukončení režimu devizových intervencí České národní banky.

Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR. Bankovní rada ČNB před Vánocemi zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017.

"Podle našeho odhadu v lednu inflace zvolní pod dvě procenta, ale v únoru se na inflační cíl znovu vrátí a bude se kolem něj stabilně držet. Uvolňují se tak ruce ČNB, které se tak splní podmínka pro zrušení kurzového závazku. Očekáváme, že k jeho odstranění dojde již ve druhém čtvrtletí roku," uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

"Inflace v Česku po čtyřech letech opět dosahuje inflačního cíle České národní banky. Pokud ceny budou i nadále růst tímto tempem, dá se očekávat, že ČNB brzy upustí od intervencí, protože jejich smysl se pomalu vytrácí," uvedl i hlavní analytik tginvest.cz Petr Vlasák.

Zatímco data o inflaci či růstu mezd v české ekonomice hovoří podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče pro ukončení kurzového závazku v nejbližším možném termínu, tedy v průběhu druhého čtvrtletí, tak nastavení měnových podmínek v eurozóně vyznívá pro pozdější odchod ČNB z kurzového závazku.

Témata:  inflace zdražování ČNB ekonomika

Související

Aktuálně se děje

11:24

Agáta Hanychová si rýpla do Prachaře. Tohle jí napadlo cestou na Bali

Nastal čas letních dovolených, na které vyrážejí i slavné osobnosti, ačkoliv ty mohou jezdit do ciziny prakticky kdykoliv. Česko opustili také Agáta Hanychová a její současný manžel Mirek Dopita. Trojnásobná maminka si přitom neodpustila rýpnutí do bývalého manžela Jakuba Prachaře. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.