Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Měli jsme korunu oslabit dříve a razantněji, řekl Singer. Rusnok chce v intervencích pokračovat

Miroslav Singer, guvernér ČNB
Miroslav Singer, guvernér ČNB
Foto: ČNB

Praha - Česká národní banka měla korunu oslabit dříve a razantněji než v listopadu 2013. Dnešním Hospodářským novinám to řekl guvernér ČNB Miroslav Singer, podobně se vyjádřil i v rozhovoru pro týdeník Euro. Oslabením měny, kterou se ČNB rozhodla bránit v posílení přes 27 Kč/EUR, chtěla banka dostat českou ekonomiku z nejdelší recese v historii a ubránit ji před deflací. V intervencích chce podle listu pokračovat i pravděpodobný Singerův nástupce Jiří Rusnok.

"Kdybychom věděli, jaká bude situace v Evropě a ve vyspělém světě, tak bychom do kurzového závazku šli nejspíš dřív a nejspíš razantněji. To znamená se slabší úrovní kurzu," řekl Singer HN. Slabší koruna pomáhá exportérům a zrychluje růst cen. V Evropě, která je klíčovým obchodním partnerem Česka, se však už tři roky nedaří poptávku a inflaci zvýšit.

Ukončení režimu intervencí bankovní rada již několikrát odložila, naposledy na konci března, kdy uvedla, že jako pravděpodobné vidí ukončení "blíže polovině roku 2017". Rada tak upřesnila možný konec intervenčního režimu, když letos na počátku února hovořila o první polovině roku 2017. Důvodem je inflace, která se nachází pod dvouprocentním cílem. Ten by měla ČNB plnit až na počátku roku 2017.

Podle Singera není české hospodářství stále v takové kondici, aby ho uvolnění kurzu nepoškodilo. Pokud by centrální banka pustila korunu už nyní, podle guvernéra by to zvýšilo nezaměstnanost, výkon ekonomiky by znovu začal klesat a stát by přišel o daňové příjmy. "My tady zatím nemáme žádnou úžasnou situaci, ve které by se ekonomika přehřívala," prohlásil Singer.

Podle HN je v politice slabé koruny připraven pokračovat i Rusnok, kterého prezident Miloš Zeman označuje za Singerova nástupce v křesle guvernéra. Deníku Rusnok řekl, že si umí představit i další prodloužení až za polovinu roku 2017. "Pokud to bude situace a zájem české ekonomiky vyžadovat," dodal. Podle něj je to dokonce pravděpodobnější varianta, než že banka kurz uvolní do července 2017. "Odhadl bych to zhruba na 60 : 40," podotkl Rusnok, který je dnes členem bankovní rady ČNB, v jejím čele by mohl stanout v červnu.

Bránit posílení měny stálo ČNB za dva a půl roku už kolem 520 miliard korun. Banka nakupuje eura, která zvyšují její devizové rezervy. Když koruna v budoucnosti posílí, hodnota rezerv v korunovém vyjádření se sníží a způsobí účetní ztrátu. Na to se ale centrální bankéři - s odkazem na nezávislost svého rozhodování - neohlížejí, říká guvernér.

Témata:  Miroslav Singer ČNB Jiří Rusnok

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč je benzin stále dražší, když ropa zlevňuje? Expert vysvětluje

V červenci 2008 stála ropy Brent na světových trzích i přes 140 dolarů za barel. V průměru v tom měsíci se prodávala za zhruba 135 dolarů za barel. Benzín se přitom ve stejném měsíci prodával v Česku průměrně za 32,40 Kč/l. V lednu 2026 se ropa za prodávala průměrně za zhruba 65 dolarů za barel. Benzín však vyšel v ČR průměrně na 33 Kč/l. Cena ropy je tedy ani ne poloviční, avšak benzín přesto o zhruba 60 haléřů na litr dražší. Jak to?