Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německé strojírenství se nebojí Trumpa ani brexitu

Průmyslový smog
Průmyslový smog
Foto: www.stodolni-ostrava.cz

Frankfurt - Německé strojírenství, které je jedním z pilířů největší evropské ekonomiky, nepředpokládá, že by jeho vývoz zasáhla ochranářská obchodní politika nového amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Sektor nečeká ani negativní dopad odchodu Británie z Evropské unie. V rozhovoru pro dnešní vydání listu Südwest Presse to řekl šéf strojírenského svazu VDMA Carl Martin Wecker.

"Neočekáváme, že strojírenství se dostane do zorného pole prezidenta Donalda Trumpa a že by se tomuto sektoru v dohledné době postavily v USA do cesty významnější obchodní bariéry.

Jedním z důvodů našeho očekávání je to, že naše zboží nemá téměř žádnou americkou konkurenci," dodal šéf VDMA. Členy svazu jsou velké strojírenské firmy, jako Siemens, ale také tisíce středně velkých společností.

Spojené státy jsou pro německé strojírenství největším exportním trhem. Podle německého listu se USA na vývozu tohoto sektoru podílejí 11 procenty, což představuje tržby asi 18 miliard eur (486 miliard Kč) ročně.

Wecker nečeká ani žádný dramatický dopad "brexitu". "Průmyslová základna už v Británii není natolik silná, aby tam byla pro německé stroje významnější poptávka," řekl.

Témata:  Německo průmysl Brexit Donald Trump

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.