Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Poslední zasedání MMF poznamenaly obavy z nárůstu protekcionismu

Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Jean-Claude Juncker
Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Jean-Claude Juncker
Foto: European Union

Washington - Centrální bankéři a ministři financí z celého světa se scházejí ve Washingtonu, kde se zúčastní jarního zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB).

Zabývat se budou stavem globální ekonomiky a otázkou, jak zajistit, aby pokračovala v oživení. Zasedání se koná v době, kdy se řada zemí obává protekcionistických opatření nového amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Již dnes vystoupí na tiskových konferencích ředitelka MMF Christine Lagardeová a prezident SB Jim Yong Kim. V pátek se koná zasedání finančních představitelů skupiny největších světových ekonomik G20 a v sobotu bude následovat jednání Mezinárodního měnového a finančního výboru (IMFC), který určuje strategii MMF.

Měnový fond tento týden předpověděl, že tempo růstu světové ekonomiky v letošním roce zrychlí na 3,5 procenta z loňských 3,1 procenta. Příští rok pak fond počítá s dalším zrychlením na 3,6 procenta. Zároveň ale varoval, že hospodářské oživení ohrožují protekcionistické tendence v mezinárodním obchodě.

"Nejvýznamnější hrozbou je obrat směrem k protekcionismu, který by vedl k obchodní válce," uvedl hlavní ekonom MMF Maurice Obstfeld. Takový vývoj by podle něj způsobil růst spotřebitelských cen a pokles produktivity, což by vyústilo v nižší reálné příjmy domácností.

Trump slibuje, že ochrání americký průmysl před zahraniční konkurencí, zejména před přílivem levného zboží z Mexika a Číny. Snaží se také přimět firmy k výrobě ve Spojených státech a hrozí zavedením vysokých dovozních cel.

Lagardeová minulý týden upozornila, že oživení světové ekonomiky po šesti letech neuspokojivého hospodářského růstu začíná nabírat na tempu, ale čelí řadě potenciálních hrozeb - od politické nejistoty po již zmíněný protekcionismus.

"Dobrou zprávou je, že po šesti letech neuspokojivého růstu světová ekonomika nabírá na tempu," uvedla Lagardeová. "Současně jsou zde jasná rizika: politická nejistota, meč protekcionismu, který visí nad světovým obchodem a přísnější finanční podmínky," dodala.

Před protekcionismem v mezinárodním obchodě minulý týden varoval i generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Ángel Gurría. "Otevřené trhy zůstávají zárukou růstu a blahobytu," prohlásil.

Témata:  Mezinárodní měnový fond (MMF) USA ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.