Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Za obchodními řetězci v Česku stojí povětšinou majitelé z Německa

Nákupy a obchodní řetězce, ilustrační fotografie
Nákupy a obchodní řetězce, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Praha - Největší obchodní řetězce na českém trhu ovládají majitelé hlavně z Německa. V třiceti největších řetězcích s převahou rychloobrátkového zboží, které celkem vytváří roční tržby 392 miliard korun, ovládají němečtí majitelé 39,8 procenta.

Na tuzemské firmy připadá 23,1 procenta, nizozemští vlastníci ovládají 18,1 procenta. Vyplývá to z analýzy společnosti Bisnode pro ČTK. Žebříček TOP 30 obchodníků sestavuje každoročně časopis Zboží&Prodej ve spolupráci s GfK.

Vlastníci z Velké Británie ovládají 11,1 procenta a z Francie 0,4 procenta. Do první pětky obchodníků podle tržeb patří v ČR Kaufland, Ahold, Tesco, Lidl a Penny.

Největší společností s českým kapitálem v žebříčku je Geco na sedmém místě, která v ČR provozuje mimo jiné síť prodejen s tabákovými výrobky, s obratem 30 miliard Kč. Jinak obchodní společnosti s českými vlastníky figurují především v druhé části žebříčku. Patří k nim mj. JIP východočeská, JAS ČR, Maloobchodní síť Hruška, Peal, Solvent ČR (drogerie Teta), Rosa market (Potraviny ENAPO), COOP družstvo H.Brod, Jednota s.d. České Budějovice, Flosman či družstva CBA.

Svaz českých a moravských spotřebních družstev (Skupina COOP) sdružuje 47 spotřebních družstev, která provozují dohromady téměř 2700 prodejen. Loni vykázala družstva dohromady obrat přes 26,8 miliardy Kč. Většina z nich se ale do žebříčku TOP 30 nedostala.

Převaha německého kapitálu má podle šéfredaktora časopisu Zboží&Prodej Petra Hříbala základ v geografické blízkosti a také v dostatečné jazykové vybavenosti místních manažerů, kteří byli hlavně v počátcích rozvoje moderního maloobchodního prodeje vítanou pomocí a bonusem.

Témata:  obchody ekonomika nákupy

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy