Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Míra zadlužení v EU roste nejvýrazněji v Česku

Sídlo EU
Sídlo EU
Foto: Pixabay

Brusel - Míra zadlužení členských zemí EU se v prvním čtvrtletí zvýšila na 84,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 83,6 procenta v závěru předchozího čtvrtletí. ČR měla na konci prvního čtvrtletí v rámci EU šestý nejnižší poměr vládního dluhu k výkonu ekonomiky.

Nejvýrazněji podíl státního dluhu k HDP vzrostl v České republice, a to o 3,1 procentního bodu na 39,9 procenta. Dál ale zůstává jeden z nejnižších v unii. Vyplývá to z dnešních údajů statistického úřadu Eurostat. V závěru loňského roku byla zadluženost České republiky čtvrtá nejnižší v EU.

Nejvýraznější pokles míry zadlužení během prvního čtvrtletí zaznamenalo Řecko, a to o 2,9 procentního bodu na 176,2 procenta HDP. Poměr řeckého dluhu k HDP však nadále zůstává nejvyšší v EU.

Naopak nejnižší zadlužení vykázalo ve čtvrtletí Estonsko, kde podíl státního dluhu k HDP činil pouze 9,2 procenta.

Rozpočtový deficit členských zemí EU se v prvním čtvrtletí snížil na 1,0 procenta HDP z 1,2 procenta v předchozím kvartálu. Rozpočtový přebytek České republiky ve stejném období vzrostl na 1,0 procenta HDP z 0,5 procenta.

Témata:  EU Česká republika HDP ČR

Související

Aktuálně se děje

3. července 2025 18:50

Nebude to jen 1,5 °C. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, bojí se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.