Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Míra zadlužení v EU roste nejvýrazněji v Česku

Sídlo EU
Sídlo EU
Foto: Pixabay

Brusel - Míra zadlužení členských zemí EU se v prvním čtvrtletí zvýšila na 84,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 83,6 procenta v závěru předchozího čtvrtletí. ČR měla na konci prvního čtvrtletí v rámci EU šestý nejnižší poměr vládního dluhu k výkonu ekonomiky.

Nejvýrazněji podíl státního dluhu k HDP vzrostl v České republice, a to o 3,1 procentního bodu na 39,9 procenta. Dál ale zůstává jeden z nejnižších v unii. Vyplývá to z dnešních údajů statistického úřadu Eurostat. V závěru loňského roku byla zadluženost České republiky čtvrtá nejnižší v EU.

Nejvýraznější pokles míry zadlužení během prvního čtvrtletí zaznamenalo Řecko, a to o 2,9 procentního bodu na 176,2 procenta HDP. Poměr řeckého dluhu k HDP však nadále zůstává nejvyšší v EU.

Naopak nejnižší zadlužení vykázalo ve čtvrtletí Estonsko, kde podíl státního dluhu k HDP činil pouze 9,2 procenta.

Rozpočtový deficit členských zemí EU se v prvním čtvrtletí snížil na 1,0 procenta HDP z 1,2 procenta v předchozím kvartálu. Rozpočtový přebytek České republiky ve stejném období vzrostl na 1,0 procenta HDP z 0,5 procenta.

Témata:  EU Česká republika HDP ČR

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.