Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bude česká ekonomika stagnovat? Má to souvislost s trhem práce, tvrdí Analytik

Hledání zaměstnání, ilustrační fotografie
Hledání zaměstnání, ilustrační fotografie
Foto: Colorbee

Praha - Nezaměstnanost v Česku v únoru klesla na 6,3 procenta z lednových 6,4 procenta a počet volných pracovních míst je nejvyšší od října 2008. Podle analytiků za tím stojí mírná zima a růst HDP.

Analytik Home Creditu Michal Kozub upozornil na to, že takto nízká nezaměstnanost s sebou nese tlak na růst mezd, který je nyní spíše žádoucí. Proti tomu ale stojí efekt nedostatku uchazečů. Řada firem se trápí s nedostatkem lidí, kteří by měli potřebné zkušenosti a dovednosti. To do budoucna může být velkou brzdou pro růst ekonomiky.

Firemní poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích je dlouhodobě neuspokojená a dále roste, doplnil Svaz průmyslu a dopravy. Problémem je strukturální nezaměstnanost, kdy se tato volná místa dlouhodobě nedaří obsazovat vhodnými uchazeči s odpovídající kvalifikací. Velmi špatnou regionální situaci na Ostravsku, Mostecku, Bruntálsku je podle svazu třeba řešit kombinací více opatření, zaměřených jak na rekvalifikaci, tak například na podporu dojíždění do zaměstnání.

"Ačkoli se nad světovou ekonomikou začínají kupit mračna, nezaměstnanost v české ekonomice nadále klesá. Za poklesem stojí především svižný růst ekonomiky," uvedl hlavním ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Trh práce během února nadále ovlivňovala expanze ekonomiky, vyvolávající poptávku po pracovní síle, doplnil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Poptávka podniků po nových pracovnících podle něj neochabuje, je ale stále těžší ji sladit s nabídkou. Tento nesoulad bude pokles nezaměstnanosti zpomalovat.

Analytik Generali Investments Radomír Jáč míní, že na pozitivní vývoj měla vliv i mírná zima. V dalších měsících začnou podle něj na trh práce působit příznivé sezonní faktory a míra nezaměstnanosti se tak bude dále snižovat.

Zaměstnavatelé měli podle úřadů práce v únoru největší zájem o pomocné pracovníky ve výrobě, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů, autobusů a tramvají, kováře a nástrojáře, pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy, slévače, svářeče či obsluhu pojízdných zařízení. Dále hledali kuchaře (kromě šéfkuchařů), pomocné pracovníky v oblasti těžby a stavebnictví, prodavače, uklízeče, číšníky a servírky, pekaře, zdravotnický personál, šičky, učitele, prodavače vstupenek, obchodní zástupce, pracovníky v administrativě, pojišťovnictví, realitách, finančnictví a informačních službách, operátory call center nebo vychovatele ve školách v přírodě.

Přednost dávali kvalifikovaným specialistům s praxí. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory (např. svářeč, obráběč kovů, zámečník, elektrikář, seřizovač, nástrojář, soustružník, mechanik, obsluha CNC strojů).

Témata:  nezaměstnanost firmy ekonomika

Související

Aktuálně se děje

19. února 2026 18:20

Hokej na olympiádě: Známe semifinálové duely. Slováci se utkají s hvězdami ze zámoří

Česko po statečném boji s Kanadou a prohře v prodloužení skončilo na olympijském hokejovém turnaji. Odehrají se ale ještě čtyři zápasy, které rozhodnou o držitelích cenných kovů. V zisk jednoho z nich mohou stále věřit Slováci. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační foto

Digitální doba paradoxně přeje tisku. Proč firmy znovu objevují kouzlo papírového plánování?

Žijeme v cloudu. Sdílíme kalendáře v Outlooku, úkoly sázíme do Asany a porady řešíme přes Teamsy. Na první pohled by se mohlo zdát, že papír v kanceláři skončil někdy v devadesátkách. Jenže realita je jiná. Do boardroomů i kreativních hubů se ve velkém vrací „retro“ prvek – tištěné plánovací kalendáře. A není to z nostalgie. Je to čistý pragmatismus.