Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

O rodinných financích se rozhoduje společně, muži ale mají na účtu více

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Cliqjobs.com

Praha - Domácím financím v Česku vládnou oba partneři takřka rovným dílem. Společně o nich rozhodují v celé polovině českých rodin. Muži mají hlavní slovo jen ve třech z deseti případů, ženy vládnou čtvrtině rodinných pokladen, ukazuje průzkum UniCredit Bank.

Banku, která se o jejich finance postará, vybírají podle 47 procent dotázaných rovněž společně oba partneři. Účty vlastněné pány však mají průměrně o necelou polovinu vyšší zůstatek i obrat na účtu, muži také častěji žádají o úvěry a hypotéky. Něžné pohlaví v České republice bohužel stále zaostává i ve mzdových podmínkách, ženy vydělávají v průměru o 22 procent méně.

Finance ve většině českých domácností řídí oba partneři společně, alespoň tak to tvrdí více než polovina dotázaných (55 %). Hlavní slovo při vedení rodinné pokladny sobě samému přisvojuje přibližně čtyřicet procent mužů i žen, partnerovi jej shodně přiznává pouze pět procent z nás. Banku, která bude rodinné finance spravovat, pak muži vybírají o něco častěji, ve třech z deseti českých rodin. I zde ale opět vládne společný výběr financí.

Data o používání bankovních produktů však naznačují, že postavení obou partnerů ve financích ještě zcela rovné není. Například na svém běžném účtu mají muži v průměru o 47 procent financí více než ženy. „Odpovídá tomu i měsíční obrat, který je na účtech s mužským majitelem o padesát procent vyšší. Ženy méně využívají i další produkty. Průměrně si půjčují méně často, a pokud se k tomu odhodlají, tak o 20 tisíc nižší částky," popisuje Petr Plocek, tiskový mluvčí UniCredit Bank.

Zatímco průměrná výše úvěrů u mužů tak přesahuje 190 tisíc korun, u žen to je jen 170 tisíc. Podobná situace panuje ve využívání kontokorentů, které pánové využívají o třetinu více. Také hypotéky jsou spíše mužskou záležitostí, nejčastěji o ni však partneři žádají společně (46 %). „Naše statistiky přes výsledky průzkumu ukazují, že domácímu rozpočtu stále vládnou spíše muži. Častěji na ně připadá i povinnost vyřídit administrativu nebo žádat o úvěr. Zajímavá je i situace u kreditních karet, kde v útratě opět vedou muži. Z naší zkušenosti to není dáno tím, že by muži zásadně více utráceli. Pánové ale často zřizují kreditní karty pro své partnerky pod svým jménem, nebo zaplatí společný účet třeba v restauraci," dodává Plocek.

České ženy stále vydělávají o 22 % méně, Česko je na chvostu Evropy

Jedním z důvodů, proč muži vedou bankovní statistiky, mohou být přetrvávající rozdíly mezi oběma pohlavími ve mzdách. Podle údajů Eurostatu vydělávají české ženy v průměru o 22 procent méně než muži. To je po Estonsku a Rakousku třetí největší hodnota v Evropě. Za posledních pět let se navíc rozdíl ve mzdách nesnížil ani o procento.

Ženy mají také ztížený přístup na pracovní trh, jejich nezaměstnanost je bezmála o dvě procenta vyšší než u mužů. Ekonomicky aktivních je jich tak jen 82 procent. Chybí především nabídka zkrácených pracovních úvazků, které umožňují lépe skloubit práci s rodinným životem. Zatímco v západoevropských zemích jich využívá třetina až polovina všech žen, v Česku je to pouhých 8 procent. Z mužů pak zkrácenou pracovní dobu využívá pouze jediné procento.

Rodinný život naopak komplikuje práce na směny. Češky ve směnných provozech pracují až dvakrát častěji, než je v Evropě běžné (28 %). V průměru tak v zaměstnání stráví 40,5 hodiny týdně, nejvíce v zemědělství (42,4 hodin), službách (42,3 hodin) a informačních technologiích (41,6 hodin).

Témata:  finance manželství ekonomika

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč je benzin stále dražší, když ropa zlevňuje? Expert vysvětluje

V červenci 2008 stála ropy Brent na světových trzích i přes 140 dolarů za barel. V průměru v tom měsíci se prodávala za zhruba 135 dolarů za barel. Benzín se přitom ve stejném měsíci prodával v Česku průměrně za 32,40 Kč/l. V lednu 2026 se ropa za prodávala průměrně za zhruba 65 dolarů za barel. Benzín však vyšel v ČR průměrně na 33 Kč/l. Cena ropy je tedy ani ne poloviční, avšak benzín přesto o zhruba 60 haléřů na litr dražší. Jak to?