Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

O rodinných financích se rozhoduje společně, muži ale mají na účtu více

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Cliqjobs.com

Praha - Domácím financím v Česku vládnou oba partneři takřka rovným dílem. Společně o nich rozhodují v celé polovině českých rodin. Muži mají hlavní slovo jen ve třech z deseti případů, ženy vládnou čtvrtině rodinných pokladen, ukazuje průzkum UniCredit Bank.

Banku, která se o jejich finance postará, vybírají podle 47 procent dotázaných rovněž společně oba partneři. Účty vlastněné pány však mají průměrně o necelou polovinu vyšší zůstatek i obrat na účtu, muži také častěji žádají o úvěry a hypotéky. Něžné pohlaví v České republice bohužel stále zaostává i ve mzdových podmínkách, ženy vydělávají v průměru o 22 procent méně.

Finance ve většině českých domácností řídí oba partneři společně, alespoň tak to tvrdí více než polovina dotázaných (55 %). Hlavní slovo při vedení rodinné pokladny sobě samému přisvojuje přibližně čtyřicet procent mužů i žen, partnerovi jej shodně přiznává pouze pět procent z nás. Banku, která bude rodinné finance spravovat, pak muži vybírají o něco častěji, ve třech z deseti českých rodin. I zde ale opět vládne společný výběr financí.

Data o používání bankovních produktů však naznačují, že postavení obou partnerů ve financích ještě zcela rovné není. Například na svém běžném účtu mají muži v průměru o 47 procent financí více než ženy. „Odpovídá tomu i měsíční obrat, který je na účtech s mužským majitelem o padesát procent vyšší. Ženy méně využívají i další produkty. Průměrně si půjčují méně často, a pokud se k tomu odhodlají, tak o 20 tisíc nižší částky," popisuje Petr Plocek, tiskový mluvčí UniCredit Bank.

Zatímco průměrná výše úvěrů u mužů tak přesahuje 190 tisíc korun, u žen to je jen 170 tisíc. Podobná situace panuje ve využívání kontokorentů, které pánové využívají o třetinu více. Také hypotéky jsou spíše mužskou záležitostí, nejčastěji o ni však partneři žádají společně (46 %). „Naše statistiky přes výsledky průzkumu ukazují, že domácímu rozpočtu stále vládnou spíše muži. Častěji na ně připadá i povinnost vyřídit administrativu nebo žádat o úvěr. Zajímavá je i situace u kreditních karet, kde v útratě opět vedou muži. Z naší zkušenosti to není dáno tím, že by muži zásadně více utráceli. Pánové ale často zřizují kreditní karty pro své partnerky pod svým jménem, nebo zaplatí společný účet třeba v restauraci," dodává Plocek.

České ženy stále vydělávají o 22 % méně, Česko je na chvostu Evropy

Jedním z důvodů, proč muži vedou bankovní statistiky, mohou být přetrvávající rozdíly mezi oběma pohlavími ve mzdách. Podle údajů Eurostatu vydělávají české ženy v průměru o 22 procent méně než muži. To je po Estonsku a Rakousku třetí největší hodnota v Evropě. Za posledních pět let se navíc rozdíl ve mzdách nesnížil ani o procento.

Ženy mají také ztížený přístup na pracovní trh, jejich nezaměstnanost je bezmála o dvě procenta vyšší než u mužů. Ekonomicky aktivních je jich tak jen 82 procent. Chybí především nabídka zkrácených pracovních úvazků, které umožňují lépe skloubit práci s rodinným životem. Zatímco v západoevropských zemích jich využívá třetina až polovina všech žen, v Česku je to pouhých 8 procent. Z mužů pak zkrácenou pracovní dobu využívá pouze jediné procento.

Rodinný život naopak komplikuje práce na směny. Češky ve směnných provozech pracují až dvakrát častěji, než je v Evropě běžné (28 %). V průměru tak v zaměstnání stráví 40,5 hodiny týdně, nejvíce v zemědělství (42,4 hodin), službách (42,3 hodin) a informačních technologiích (41,6 hodin).

Témata:  finance manželství ekonomika

Související

Aktuálně se děje

28. března 2026 21:46

27. března 2026 20:06

Laďka Něrgešová se ozvala. Lidem ozřejmila, jak probíhá její léčba

Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.