Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EU chce získat víc peněz z internetových firem, změní kvůli tomu zákony

Logo společnosti Google
Logo společnosti Google
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Brusel - Evropská unie změní zákony, aby prostřednictvím daní vybrala více peněz od velkých internetových firem, jako je například Google nebo Amazon.

Jednat o tom budou příští týden její ministři financí, vyplývá z dokumentu, který má k dispozici agentura Reuters. Internetoví giganti čelí v Evropě rostoucímu tlaku, protože odvádějí nižší daně a země EU je často nedokážou přimět, aby platili víc.

Podle stávající legislativy jsou firmy povinné platit daně v zemích, kde mají stálé fyzické zastoupení. Z dokumentu připraveného estonským předsednictvím EU vyplývá, že nově by odváděly zisky tam, kde je vytvářejí. Státy evropské osmadvacítky mají v daňových otázkách právo veta, které v minulosti použily k blokování reforem.

Některé země se nyní snaží vymáhat od internetových firem splátky daní zpětně, ale čelí právním překážkám. Francouzská vláda například trvá na tom, že americká internetová společnost Google dluží jejím úřadům 1,1 miliardy eur (28,7 miliardy Kč) na daních za období 2005 až 2010. 

Témata:  EU Google Amazon

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.