Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Španělsko zhoršilo po krizi v Katalánsku hospodářský výhled

Ekonomika, ilustrační fotografie
Ekonomika, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Madrid - Španělská vláda kvůli nejistotě kolem budoucnosti Katalánska zhoršila odhad růstu španělské ekonomiky pro příští rok. V nové prognóze předpokládá, že hrubý domácí produkt Španělska se napřesrok zvýší pouze o 2,3 procenta.

Vyplývá to podle agentury DPA z nového rozpočtového plánu ministerstva hospodářství předloženého Evropské komisi.

Ministerstvo zhoršení výhledu zdůvodňuje "mírným útlumem domácí poptávky, který pramení z negativních dopadů nejistoty spojené se současnou politickou situací v Katalánsku". Státní tajemnice ministerstva Irene Garridová navíc upozornila, že pokračování krize či vyhlášení nezávislosti Katalánska by mělo ještě výraznější ekonomické dopady.

Španělský premiér Mariano Rajoy v pondělním dopise varoval katalánského premiéra Carlese Puigdemonta, že "mimořádná hospodářská nejistota" ohrožuje blahobyt obyvatelstva. Upozornil, že v případě pokračování této nejistoty by se Katalánsko mohlo dostat do hospodářské recese. Tento region se přitom na celkovém ekonomickém výkonu Španělska podílí zhruba pětinou, napsala agentura DPA.

Španělský deník El País dnes s odvoláním na ředitelku španělského obchodního rejstříku informoval, že kvůli nejistému vývoji v Katalánsku se rozhodlo přesunout své sídlo z tohoto autonomního regionu do jiné části Španělska už téměř 700 firem.

Témata:  Španělsko ekonomika

Související

Aktuálně se děje

2. března 2026 8:29

Vražda na Kroměřížsku. Pátrání po seniorce má tragický konec

Tragicky skončilo pátrání po pohřešované seniorce z Kroměřížska, které probíhalo v závěru února. Policisté totiž po nálezu těla zjistili, že se stala obětí vraždy. Podezřelému hrozí až 18 let vězení. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.