Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Španělsko zhoršilo po krizi v Katalánsku hospodářský výhled

Ekonomika, ilustrační fotografie
Ekonomika, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Madrid - Španělská vláda kvůli nejistotě kolem budoucnosti Katalánska zhoršila odhad růstu španělské ekonomiky pro příští rok. V nové prognóze předpokládá, že hrubý domácí produkt Španělska se napřesrok zvýší pouze o 2,3 procenta.

Vyplývá to podle agentury DPA z nového rozpočtového plánu ministerstva hospodářství předloženého Evropské komisi.

Ministerstvo zhoršení výhledu zdůvodňuje "mírným útlumem domácí poptávky, který pramení z negativních dopadů nejistoty spojené se současnou politickou situací v Katalánsku". Státní tajemnice ministerstva Irene Garridová navíc upozornila, že pokračování krize či vyhlášení nezávislosti Katalánska by mělo ještě výraznější ekonomické dopady.

Španělský premiér Mariano Rajoy v pondělním dopise varoval katalánského premiéra Carlese Puigdemonta, že "mimořádná hospodářská nejistota" ohrožuje blahobyt obyvatelstva. Upozornil, že v případě pokračování této nejistoty by se Katalánsko mohlo dostat do hospodářské recese. Tento region se přitom na celkovém ekonomickém výkonu Španělska podílí zhruba pětinou, napsala agentura DPA.

Španělský deník El País dnes s odvoláním na ředitelku španělského obchodního rejstříku informoval, že kvůli nejistému vývoji v Katalánsku se rozhodlo přesunout své sídlo z tohoto autonomního regionu do jiné části Španělska už téměř 700 firem.

Témata:  Španělsko ekonomika

Související

Aktuálně se děje

1. května 2026 5:00

Počasí o prodlouženém víkendu: Česko má před sebou první letní den

Českou republiku čeká víkend ve znamení slunečného počasí a výrazného oteplování. S příchodem května se rtuť teploměru vyšplhá až k letním hodnotám. Srážky se v nejbližších dnech očekávají pouze ojediněle, a to až během nedělního večera.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Unipetrol

Komentář

Bude to mít vliv na Česko? Polsko se chystá mimořádně zdanit Orlen

Tuskova polská vláda chce daň z mimořádných zisků Orlenu a dalších energetických společností zavést co nejdříve. Daň má vynést přes 4 miliardy zlotých (přes 23 miliard korun). Varšava si od ní slibuje, že pokryje náklady spjaté se snížením spotřební daně a DPH na pohonné hmoty, které činí zhruba 1,6 miliardy zlotých měsíčně.