Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejbohatší Slovák, druhý nejbohatší Čech. Andrej Babiš rozšiřuje svoje impérium

Andrej Babiš, předseda hnutí ANO
Andrej Babiš, předseda hnutí ANO
Foto: Vláda.cz

Bratislava - Bratislavský rodák a šéf hnutí ANO Andrej Babiš obhájil podle slovenské edice časopisu Forbes pozici nejbohatšího Slováka. Na druhém místě skončil Ivan Chrenko, za ním je Jaroslav Haščák.

Hodnota majetku 25 nejbohatších Slováků v žebříčku Forbes stoupla ve srovnání s minulým rokem o více než desetinu na téměř 13 miliard eur.

Spoluzakladatel developerské skupiny HB Reavis Ivan Chrenko vlastní majetek za 1,1 miliardy eur (28,2 miliardy korun), spolumajitel finanční skupiny Penta Jaroslav Haščák 740 milionů eur (19 miliard Kč).

Babišův majetek podle časopisu dosáhl 3,39 miliardy eur (87 miliard korun) a proti loňsku se zvýšil o 800 milionů eur (20,5 miliardy Kč). "Babiš, bratislavský rodák, sice přesídlil do sousední České republiky, ale ´jeho´ Agrofert Holding má na Slovensku stále rozsáhlé podnikatelské aktivity. Na Slovensku je nejvýznamnějším chemickým aktivem Agrofertu Duslo Šaľa," napsal časopis.

V Česku Babiš počátkem letošního roku převedl svůj zemědělsko-potravinářský holding Agrofert a společnost SynBiol do svěřenských fondů kvůli zákonu o střetu zájmů. Jelikož ale Babiš zůstává jediným příjemcem z nich plynoucích benefitů, zařadil ho počátkem října Forbes i letos mezi české miliardáře. V Česku je s majetkem v hodnotě 88 miliard korun druhý za vlastníkem investiční skupiny PPF Petrem Kellnerem s 310 miliardami korun.

Témata:  Andrej Babiš Forbes Slovensko

Související

Aktuálně se děje

24. února 2026 5:00

Počasí o víkendu bude značit definitivní příchod jara

Víkendové počasí v závěru února přinese proměnlivou oblačnost a jarní teploty, které se budou šplhat nad deset stupňů Celsia.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.