Není ideální doba na ukončení devizových intervencí, řekl nový guvernér ČNB Rusnok

"My budeme pokračovat v takové měnové politice, která bude podporovat českou ekonomiku. Rozhodně není podle našich analýz doba na to, abychom zpřísňovali měnové podmínky, takže zatím signály pro takový krok (pozn. ukončení režimu devizových intervencí) nejsou. V tomto smyslu by politika měla být v nejbližším období kontinuální," uvedl Rusnok.

Nově jmenovaný guvernér řekl, že nechystá žádné revoluční změny ve fungování a organizaci ČNB.

Rusnok dále zopakoval, že případné přijetí eura je politické rozhodnutí a ČNB je v tomto smyslu jen servisní organizací. "Netajím se tím, že jsme technicky schopni euro přijmout a fungovat s ním. Ale je to rozhodně politické rozhodnutí, které mně nepřísluší," uvedl.

Rusnok kvůli jmenování guvernérem předčasně ukončil první šestiletý mandát jako člen rady ČNB, kterým je od března 2014. V ČNB bude tak do roku 2022.

Rusnok bude od vzniku současné ČNB v roce 1993 jejím v pořadí čtvrtým guvernérem. Jeho předchůdci byli Josef Tošovský, Zdeněk Tůma a Miroslav Singer. Minulý týden Zeman jmenoval od července novými členy bankovní rady České národní banky Vojtěcha Bendu (40) a Tomáše Nidetzkého (46). Kromě Singera totiž končí funkční období členovi bankovní rady Kamilu Janáčkovi. Ten byl jmenován členem rady tehdejším prezidentem Václavem Klausem k 1. červenci 2010.

O možnosti, že by se Rusnok stal novým šéfem ČNB, hovořil Zeman již loni v březnu pro server iDnes.cz. Oslovení ekonomové tehdy doplnili, že je důležité, aby Rusnok pochopil a podpořil devizové intervence. Ty přitom Zeman trvale kritizuje.

Se Zemanem má Rusnok blízké vztahy, podpořil jej například před prezidentskou volbou v lednu 2013. Poté se stal jeho ekonomickým poradcem. Prezident jej následně jmenoval i premiérem, a to proti vůli většiny politické scény po pádu vlády Petra Nečase.

Ještě jako člen sociální demokracie se Rusnok často dostával do sporu s většinovým názorem strany. Z funkce ministra průmyslu a obchodu jej například premiér Vladimír Špidla odvolal oficiálně kvůli špatné komunikaci. Rusnok ale tvrdil, že byl odvolán kvůli tomu, že v prezidentské volbě nehlasoval pro kandidáta vládní koalice Jana Sokola, ale pro Václava Klause.

V dubnu 2003 se pak Rusnok, podle jehož slov byla práce v Zemanově vládě v porovnání s tou Špidlovou smysluplnější a efektivnější, na sjezdu ČSSD postavil Vladimíru Špidlovi v souboji o předsednické křeslo, ale neuspěl. Rusnoka podporovali zejména příznivci bývalého šéfa strany Zemana; po neúspěchu ve volbě šéfa strany se vzdal i poslaneckého mandátu.

Témata:  Jiří Rusnok,  ČNB,  ekonomika