Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Meziroční inflace podle odhadů mírně stoupla

Ekonomika, ilustrační fotografie
Ekonomika, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Praha - Meziroční inflace v dubnu mírně stoupla na 1,8 procenta z březnových 1,7 procenta, vyplývá z odhadů analytiků oslovených ČTK. Někteří ovšem nevylučují ani setrvání inflace na 1,7 procenta. V rychlejším růstu inflace brání podle ekonomů vývoj cen cen potravin. Český statistický úřad zveřejní údaje o dubnové inflaci ve čtvrtek 10. května.

"Spotřebitelská inflace zažila v posledních dvou měsících nečekaný pokles a ani v dubnu podle naší prognózy nemá moc šancí na zrychlení. Většina složek buď neroste, nebo jen nepatrně," uvedl analytik Raiffeisenbank Milan Frydrych.

Zaostávání inflace za dvouprocentním cílem ČNB má podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáš Kovandy na svědomí rychlejší než předpokládané zpomalení růst cen potravin. "Kromě potravin má pomalejší letošní inflaci na svědomí také pokles jádrové inflace, tedy inflace, která nebere v potaz kolísavé ceny potravin a pohonných hmot," uvedl.

I podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela brání růstu inflace další propad cen potravin. "Celková inflace podle nás skončí níže, než ukazuje prognóza ČNB. Ta předpokládá meziroční cenový růst ve výši 1,9 procenta. Zveřejnění tohoto čísla by tak mohlo zbrzdit posilování koruny," uvedl.

Témata:  ekonomika inflace

Související

Aktuálně se děje

4. července 2025 18:07

Viceprezident Transněftu vypadl z okna. Jde o další podezřelé úmrtí

V Rusku došlo k dalšímu podezřelému úmrtí vysoce postavené osoby. Zemřel viceprezident státní společnosti Transněft Andrej Badalov. Podle dostupných informací vypadl z okna ve svém domě v prominentní moskevské čtvrti Rubljovka. Informoval o tom web Moscow Times

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.