Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Objem veřejných stavebních zakázek vzrostl o 73 procent

Placení, tržby, ilustrační foto
Placení, tržby, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Praha - Veřejní investoři v Česku zadali do konce dubna stavebním firmám 1737 zakázek za 64,5 miliardy korun. Jejich hodnota meziročně vzrostla o 73,4 procenta, počet se zvýšil o 13,3 procenta. Letošní duben byl se zadanými 22,9 miliardy korun nejúspěšnějším měsícem od začátku roku 2016. Hodnota nově vypsaných zakázek meziročně vzrostla zhruba o pětinu na 41,8 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla inženýrská společnost ÚRS Praha.

Hodnota zadaných zakázek na pozemní stavby do konce dubna meziročně vzrostla o 56 procent na 15 miliard korun, na inženýrské stavby, tvořené hlavně dopravní infrastrukturou, téměř o čtyři pětiny na 49,5 miliardy korun. Průměrná velikost zakázky byla 37,1 milionu Kč, meziročně zhruba o polovinu více.

Miliardu korun překročilo od začátku roku devět zakázek, z toho čtyři v dubnu. Největší byla modernizace trati Sudoměřice - Votice za 5,3 miliardy korun. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) ji zadala firmě OHL ŽS. Druhou největší zakázkou byla optimalizace traťového úseku Praha-Hostivař - Praha hlavní nádraží za 4,22 miliardy korun. SŽDC ji zadala sdružení firem Metrostav, Swietelsky Rail CZ a SMP CZ. Třetí byl obchvat Frýdku-Místku za 2,26 miliardy korun. Tuto zakázku zadalo Ředitelství silnic a dálnic pro sdružení firem Alpine Bau CZ, Berger Bohemia, Berger Bau a Habau CZ. Loni veřejná správa zadala celkem 14 miliardových zakázek.

Veřejnou zakázku na stavební práce do konce dubna získalo zhruba 600 firem. Největší objem patřil společnosti OHL ŽS, které veřejná správa zadala 11 zakázek za 5,55 miliardy korun. U dalších čtyř tendrů za 0,35 miliardy korun bude mít společnost podíl díky účasti ve sdružení s jinými firmami.

Témata:  veřejné zakázky ekonomika

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy