Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajina na ekonomickém dně, země bude potřebovat záchranný program

Peníze, zlato
Peníze, zlato
Foto: Heraeus Metallhandelsgesellschaft

Londýn - Ukrajina pravděpodobně bude v příštích letech od Mezinárodního měnového fondu (MMF) potřebovat další záchranný program. Uvedl to dnes Institut pro mezinárodní finance (IIF). Ukrajině by podle IIF mohlo v letech 2019 až 2021 chybět až 16,5 miliardy dolarů (zhruba 360 miliard Kč), napsala agentura Reuters.

"Pokud výrazně nezesílí příliv kapitálu, Ukrajina bude pravděpodobně v příštích letech potřebovat novou podporu ze strany MMF," píše se v analýze IIF. Kyjev nyní doufá, že během příštích tří až šesti měsíců obdrží splátku 1,9 miliardy dolarů ze současného záchranného programu, který by měl skončit v příštím roce.

IIF ve své analýze upozorňuje, že Kyjev čekají rozsáhlé splátky dluhů a že na jeho příjmy budou mít negativní dopad nové plynovody obcházející ukrajinské území, díky kterým nebude muset Rusko platit Ukrajině tranzitní poplatky.

Ukrajina se následkem špatného hospodaření a konfliktu s proruskými separatisty na východě země dostala na pokraj státního bankrotu. Měnový fond proto v roce 2014 schválil program hospodářské pomoci v celkovém objemu 17,5 miliardy dolarů. Ukrajina zatím z tohoto programu získala pouze 8,4 miliardy dolarů.

Témata:  Ukrajina Mezinárodní měnový fond (MMF) ekonomika peníze

Související

Aktuálně se děje

21. března 2026 10:04

Smutný konec pátrání. Muže z Příbramska našli bez známek života

Tragicky skončilo pátrání po pohřešovaném muži ze středočeského Bohutína, jenž o sobě od čtvrtka nepodal žádnou zprávu. Policie v pátek informovala, že hledaný muž je po smrti. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.