Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co se chystá na Čechy? Novela může zdražit elektřinu ještě víc, obává se asociace

Energetika, ilustrační fotografie
Energetika, ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Nezařazení velkých solárních systémů do plánovaných aukcí obnovitelných zdrojů energie může tuzemským spotřebitelům zdražit elektřinu, tvrdí Solární asociace. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v minulých dnech uvedlo, že tyto zdroje nebudou do aukcí zařazeny, protože se u nich nepočítá do budoucna s provozní podporou. Úřad sdělil, že preferuje podporu malých fotovoltaických zdrojů na střechách budov. Se zavedením aukcí počítá připravovaná novela zákona o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona, která je nyní v připomínkovém řízení.

MPO v materiálu navrhuje, aby po roce 2021 v energetických aukcích soutěžili výrobci energií z obnovitelných zdrojů (OZE) o výši provozní podpory. Myšlenkou je to, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci budou v aukci soutěžit o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou. Solární asociace tvrdí, že na základě světových i evropských trendů hrozí, že v aukcích zvítězí dražší zdroje a spotřebitelé tak zaplatí vyšší cenu, než pokud by mohly soutěžit i solární zdroje.

"Detailní podmínky aukcí bude stejně vyhlašovat ministerstvo, není tedy žádný důvod solární energii a priori dopředu na úrovni zákona vyloučit," uvedla ředitelka Solární asociace Veronika Hamáčková. Podobně podle ní záležitost řeší například nedávno přijatý slovenský zákon o aukcích, který žádný zdroj vysloveně nevylučuje. Vyřazení větších solárních elektráren z plánovaných aukcí už minulý týden označil za nepochopitelné také programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Mluvčí MPO Milan Řepka už dříve řekl ČTK, že smyslem podpory státu pro menší solární instalace je především to, že tento přístup znamená tlak na snižování energetické náročnosti budov a je motivačním faktorem pro využívání vyrobené elektřiny přímo jejím výrobcem. "Z těchto důvodů nejsou podporovány velké solární parky," dodal.

Podporu takzvaným zeleným zdrojům vyplácí v ČR od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Výše podpory vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních čtyřech letech. Celkem bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno téměř 300 miliard korun. Stát v posledních letech každoročně přispívá z veřejných peněz dotací 26,2 miliardy korun, zbytek zaplatí převážně spotřebitelé ve fakturách za elektřinu.

V celém Česku bylo podle dat Energetického regulačního úřadu na konci června instalováno lehce přes dva gigawatty (GW) zdrojů, které vyrábějí energii ze Slunce. Podle studie zpracované pro Solární asociaci by mohla ČR jen do roku 2030 mít solární elektrárny o celkovém výkonu nejméně 3,5 GW.

Celkový potenciál pro fotovoltaiku je pak do budoucna podle asociace ještě mnohonásobně větší. "Fotovoltaika má své místo i mimo střechy budov, velký potenciál je na místech, které nemohou využít ani zemědělci, ani developeři pro bytovou výstavbu a nejsou vhodné ani pro průmyslovou infrastrukturu či jiné využití," dodal předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Témata:  elektřina zdražování solární energie Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky energetika

Související

Aktuálně se děje

25. února 2026 20:59

Pavel je na soukromé zahraniční cestě, oznámil Hrad

Prezident Petr Pavel ve středu odjel z Česka na soukromou cestu do zahraničí. Informovala o tom prezidentská kancelář na webu. Pražský hrad neprozradil jakékoliv detaily. Hlava státu se vrátí do práce na začátku příštího týdne. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.