Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konec papírových peněz? Ekonom varuje před zrušením hotovostních plateb

Peníze CZK, ilustrační fotografie
Peníze CZK, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Konec placení v hotovosti? Podle Mezinárodního měnového fondu věc, o které by se mělo uvažovat. Ekonom Štěpán Křeček z BH SECURITIES pro Globe24.cz varuje před zdánlivými výhodami.

Potřebujeme vůbec hotovost? Platba v hotovosti pomocí mincí nebo bankovek nebyla a není vždy samozřejmostí. Ve středověku fungoval směnný obchod takřka ve stejné míře jako platba mincemi. Ve stejné době se objevily i první papírové peníze. Jednalo se o arabský vynález, který se využíval v dálkovém obchodě. Směnný obchod má však dodnes své uplatnění, krom bártrového obchodu mezi firmami, je například jedinou eventualitou v kolabující Venezuele. 

Mezinárodní měnový fond samozřejmě nechce nahradit dnes používané bankovky směnným obchodem, ale elektronickými kartami. Dnes jsou totiž ve vyspělém světě bankovky na ústupu. V České republice se v hotovosti zrealizuje jen 10 % plateb a to patří k mírnému nadprůměru v Evropské unii. Světovým rekordmanem je Švédsko, kde se v hotovosti uskuteční jen 1,7 % peněžních transakcí. V Japonsku je to naopak 17 %.

Bezhotovostní ekonomika má určité výhody. Do značné míry by omezila kriminalitu, zejména obchod s drogami. Kvůli kriminalitě je stahována v současnosti bankovka v hodnotě 500 Euro. Zásadním důvodem je však možnost efektivněji bojovat s ekonomickými recesemi a krizemi. 

Poslední hospodářská krize sebou přinesla nejen ekonomické, ale i politické turbulence a ekonomové byli bezradní. "V době krize centrální banky snižují úrokové sazby, aby podpořily hospodářský růst. V průběhu světové hospodářské krize, která vznikla před více než 10 lety, mnohé centrální banky snížily úrokové sazby k nule, přesto to k podpoře hospodářského růstu nestačilo. Proto některé centrální banky přistoupily kzáporným úrokovým sazbám. Od té doby se úrokové sazby nepodařilo normalizovat a stále se pohybují na velmi nízkých úrovních," vysvětlil pro Globe24.cz zásadní okolnosti poslední ekonomické krize ekonom Štěpán Křeček.

 „Zrušení hotovosti by bankám umožnilo zavést záporné úrokovésazby, proti kterým by se lidé nemohli bránit výběrem peněz. Vpraxi by tak záporné úrokové sazby znehodnocovaly úspory, což bynutilo lidi k navyšování spotřeby,“ vysvětluje ekonom principy bankovních úrokových sazeb, které si všichni uživatelé bankovních produktů ne vždy uvědomují.

Negativa však převažují kladné stránky věci a ekonom před nimi varuje. „V případě zrušení hotovosti budou monitorovány všechny prováděné transakce. To by proměnilo náš svět na Orwellův, ve kterém by finanční instituce znaly veškeré spotřební zvyky lidí. Takový systém by v konečném důsledku vedl ke ztrátě soukromí a omezení lidské svobody,“ uzavřel Štěpán Křeček na závěr pro Globe24.cz.

Témata:  ekonomika dluhová krize USA Mezinárodní měnový fond (MMF) Štěpán Křeček peníze CZK (česká koruna)

Související

Aktuálně se děje

17. ledna 2026 12:47

17. ledna 2026 11:45

Teprve šestnáctiletý chlapec je podezřelý z vraždy bezdomovce

Pražští kriminalisté řeší otřesný případ násilného napadení, ke kterému došlo v podchodu u stanice metra Vltavská. Hlavním podezřelým z pokusu o vraždu muže bez domova je teprve šestnáctiletý mladík.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.