Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Investoři mají větší zájem o zlato. Může za to brexit?

Zlato
Zlato
Foto: ČNB

Londýn - Nejistota před referendem o brexitu zvyšuje zájem o zlato. Cena kovu se v minulých dnech vyšplhala na zhruba 1300 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu), což je nejvyšší úroveň za téměř dva roky. Odchod Británie z EU by mohl negativně dolehnout na ekonomiku USA.

Takzvané hedgeové fondy, určené převážně pro bohatší investory, nyní sázejí na to, že cena se bude zvyšovat i nadále.

Údaje americké Komise pro obchodování termínových kontraktů na komodity (CFTC) ukázaly, že během týdne do minulého úterý zvýšili manažeři fondů sázky na růst cen zlata o 29 procent. Počet těchto kontraktů byl druhý nejvyšší v historii a příliš nescházelo do rekordu ze srpna 2011. O měsíc později se tehdy cena zlata vyšplhala na rekordních více než 1923 dolarů za troyskou unci.

Ceny zlata se zvyšují už tři týdny v řadě, což je nejdelší takové období od února. Oproti tomu v květnu ceny zlata klesaly. Investoři očekávali, že americká centrální banka (Fed) znovu zvýší úrokové sazby, a jejich zájem o zlato klesl. Šéfka Fedu Janet Yellenová ale před několika dny řekla, že k rozhodnutí ponechat sazby beze změny přispěla i hrozba brexitu.

Brexit by podle ní mohl nepříznivě ovlivnit vyhlídky americké ekonomiky. Kvůli tomu se zvýšil zájem o drahé kovy, které jsou považovány za bezpečné útočiště v dobách nejistoty a za uchovatele hodnoty.

Témata:  zlato ekonomika Brexit

Související

Aktuálně se děje

24. března 2026 5:00

Počasí o víkendu: Ochladí se, místy i zaprší

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.