Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polsko přemýšlí o přijetí eura, může za to brexit

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Varšava - Po rozhodnutí Británie, kterou polská konzervativní vláda považovala do poslední chvíle za nejbližšího spojence v EU, zavládla v sousedním Polsku panika. Chtějí co nejdříve vstoupit do eurozóny, což znamená, že by země přijala euro.

"V eurozóně budeme nejdříve po roce 2020," řekl v roce 2014 už bývalý polský ministr hospodářství Janusz Piechociński. Jeho tvrzení zřejmě neplatí. Euroskeptická vláda Práva a spravedlnosti se pravděpodobně vylekala, že Unie teď výrazně posílí eurozónu.

Tím by vliv země na dění ve společenství poklesl. Proto chce Varšava zlotý, který dlouhodobě ztrácí hodnotu a jen v pátek vůči euru oslabil o dalších sedm procent, vyměnit za evropskou měnu.

"Polsko by mělo urychleně vstoupit do eurozóny," šokoval všechny ministr zahraničí Witold Waszczykowski s tím, že na dnešek svolává do Varšavy summit ministrů zahraničí zemí EU, které nebyly pozvány na schůzku šéfů diplomacie šesti zakládajících států.

V Británii pracuje téměř 900 tisíc Poláků, z nichž 400 tisíc méně než čtyři roky. Nyní po Brexitu jim hrozí, že se budou muset vrátit do své vlasti, nastanou problémy s pracovním povolením, nebo se jejich finanční situace radikálně zhorší. Rychlý přechod na euro, jak si ho Právo a spravedlnost představuje, údajně nelze technicky a prakticky zajistit.

Témata:  Polsko EUR (euro)

Související

Aktuálně se děje

21. března 2026 20:36

Zelenskyj chce vědět, kdy bude konečně možné jednat i s Moskvou

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce se zástupci administrativy amerického protějška Donalda Trumpa jednat o několika zásadních témat. Především chce vědět, kdy proběhne slibovaná schůzka, které se zúčastní i Rusové. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.