Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polsko přemýšlí o přijetí eura, může za to brexit

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Varšava - Po rozhodnutí Británie, kterou polská konzervativní vláda považovala do poslední chvíle za nejbližšího spojence v EU, zavládla v sousedním Polsku panika. Chtějí co nejdříve vstoupit do eurozóny, což znamená, že by země přijala euro.

"V eurozóně budeme nejdříve po roce 2020," řekl v roce 2014 už bývalý polský ministr hospodářství Janusz Piechociński. Jeho tvrzení zřejmě neplatí. Euroskeptická vláda Práva a spravedlnosti se pravděpodobně vylekala, že Unie teď výrazně posílí eurozónu.

Tím by vliv země na dění ve společenství poklesl. Proto chce Varšava zlotý, který dlouhodobě ztrácí hodnotu a jen v pátek vůči euru oslabil o dalších sedm procent, vyměnit za evropskou měnu.

"Polsko by mělo urychleně vstoupit do eurozóny," šokoval všechny ministr zahraničí Witold Waszczykowski s tím, že na dnešek svolává do Varšavy summit ministrů zahraničí zemí EU, které nebyly pozvány na schůzku šéfů diplomacie šesti zakládajících států.

V Británii pracuje téměř 900 tisíc Poláků, z nichž 400 tisíc méně než čtyři roky. Nyní po Brexitu jim hrozí, že se budou muset vrátit do své vlasti, nastanou problémy s pracovním povolením, nebo se jejich finanční situace radikálně zhorší. Rychlý přechod na euro, jak si ho Právo a spravedlnost představuje, údajně nelze technicky a prakticky zajistit.

Témata:  Polsko,  EUR (euro)

Aktuálně se děje

8. října 2026 10:48

StarDance se v sobotu roztančí. Experti a lidé se na jedné věci neshodnou

Čtrnáctá řada StarDance odstartuje na televizních obrazovkách prvním přímým přenosem už v sobotu 10. října. Deset nových tanečních párů, složených ze známých osobností a profesionálů, předstoupí před porotu, do které se po pauze vrací i nekompromisní Zdeněk Chlopčík. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Český průmysl v červenci rostl. Má to ale háček

Červencová čísla českého průmyslu jsou ve výsledku spíše příznivá, i když po velmi silném červnu přišlo meziměsíční ochlazení. Průmyslová produkce po očištění o vliv počtu pracovních dnů meziročně vzrostla o 3,1 procenta, zatímco proti červnu se po sezonním očištění snížila o 1,1 procenta. Meziroční růst tak pokračuje už osmnáctý měsíc v řadě. Nejvíce k němu přispěla výroba motorových vozidel a výroba elektřiny, růst ale zaznamenala také výroba elektrických zařízení, kovů či počítačů a elektroniky.