Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Aero Vodochody má nového majitele. O koho jde?

Letoun L-39
Letoun L-39
Foto: Aero Vodochody

Penta Investments prodala výrobce letadel a dílů Aero Vodochody Aerospace maďarskému podnikateli Andrási Tomborovi a skupině Omnipol. Tombor má v kupci Aera, firmě AERO Investments Partners, 51 procent a skupina Omnipol ovládá 49 procent. Firmy to dnes uvedly v tiskové zprávě. Cenu nebudou zveřejňovat. Transakci Aeru Vodochody nepřísluší komentovat, řekl ČTK mluvčí Tobiáš Tvrdík s odkazem na akcionáře.

Skupina Omnipol, kterou ovládá rodina Hávových, bude zodpovědná za výkon manažerských práv a bude nadále garantem odborného manažerského vedení. Předmětem transakce není společnost Letiště Vodochody, která zůstává v držení Penty Investments. Právo Aera používat letiště pro svůj rozvoj vyplývá ze smluvního závazku.

"Aero je jednou z nejsilnějších českých značek a pojmem, který v mnoha lidech oprávněně vzbuzuje národní hrdost. Aero má nejen skvělou minulost, ale především také obrovský potenciál do budoucna. Chceme navázat na tradici společnosti a navrátit jí věhlas na českém i světovém trhu. Budeme rozvíjet všechny tři pilíře činnosti Aera, podporu uživatelů letounů z produkce firmy, spolupráci s velkými světovými leteckými výrobci a samozřejmě i projekt L-39NG," uvedl majitel Omnipolu Richard Háva.

Skupina Omnipol je s Aerem historicky spjatá, v průběhu uplynulých dekád byla zodpovědná za vývoz většiny letounů z tamní produkce. Od roku 2015 je Omnipol také strategickým partnerem projektu nové generace letounu L-39, L-39NG. Jako padesátiprocentní podílník projektu skupina s Aerem už velmi intenzivně spolupracovala.

"V našem portfoliu Aero nepatřilo mezi firmy, které chceme dlouhodobě rozvíjet," uvedl spoluvlastník Penty Marek Dospiva. Penta získala Aero v privatizačním tendru v roce 2006, firmu s miliardovou ztrátou změnila během necelých dvou let do prosperující společnosti. Zásadní změnou strategie v roce 2016 rozhodla o návratu Aera k výrobě vlastních letounů a dominantní orientaci na vojenské programy.

V souvislosti s koronavirem zaznamenalo Aero letos v květnu pokles výroby pouze v civilních programech, a to zhruba o polovinu, ale červnové dodávky už podle mluvčího ukazují postupný nárůst. Důvodem poklesu výroby byly menší odběry zákazníků i komplikace s dodáváním dílů ze zahraničí. Společnost letos plánovala významný růst, který pandemie koronaviru zpomalila, dopady společnost zhodnotí zřejmě na podzim. V roce 2018 mělo Aero tržby 2,6 miliardy korun a hospodařilo s provozní ztrátou před odpisy ve výši 223 milionů korun, výsledky za loňský rok společnost zatím nezveřejnila.

Tombor je byznysmen investující do perspektivních průmyslových oblastí. Vlastní mimo jiné společnost Atmedia, která prodává reklamní prostor v maďarských televizích.

Aero Vodochody Aerospace se zaměřuje na vývoj, výrobu, údržbu a vylepšení civilních a vojenských letadel a je největším leteckým výrobcem v Česku a jedním z nejstarších leteckých výrobců na světě. Za dobu své stoleté existence vyrobilo zhruba 11.000 letadel. Aero zaměstnává kolem 1350 lidí. Před propuknutím pandemie firma předpokládala, že letos zdvojnásobí tržby téměř na šest miliard korun a vrátí se do černých čísel. Loni bylo její hospodaření kvůli investicím do projektu nového letounu L-39NG ztrátové.

Témata:  Aero Vodochody Penta

Související

Aktuálně se děje

29. března 2026 14:17

Věděla, že se to blíží, chtěla být doma. Felix popsal poslední momenty Aničky Slováčkové

Blíží se smutné výročí jednoho roku od chvíle, kdy českou kulturní scénu zasáhla zpráva o úmrtí talentované zpěvačky a herečky Anny Julie Slováčkové. Anička podlehla dlouhému boji s rakovinou 6. dubna 2025 ve věku pouhých 29 let. Její otec, hudebník Felix Slováček, se nyní rozhodl uctít její památku vydáním dojemné vzpomínkové knihy s názvem „Anička“, ve které poprvé otevřeně popsal poslední dny a minuty života své dcery.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.