Akcie v Hongkongu po sjezdu čínských komunistů odepsaly více než šest procent

Index Hang Seng odepsal 6,36 procenta a den uzavřel na 15.180,69 bodu. Ocitl se tak nejníže za 13 let, respektive od globální finanční krize, po které přišla celosvětová hospodářská recese. Index CSI 300, který sleduje obchodování na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, tedy v pevninské Číně, odepsal 2,93 procenta na 3633,37 bodu.

Výrazné ztráty zaznamenaly také akcie firem Alibaba Group Holding a Tencent Holdings, které se obchodují i v zahraničí. Akcie obou těchto firem spadly o více než 11 procent, a výrazně dolů tak stáhly i dílčí index akcií technologických firem. Index akcií čínských realitních firem obchodovaných v Hongkongu odepsal přes deset procent a ocitl se na rekordním minimu, uvedla agentura Reuters.

Pokles cen akcií v pevninské Číně brzdily hlavně zbrojařské firmy, které zpevnily. Investoři totiž předpokládají, že se v jihovýchodní Asii zvýší geopolitické napětí, hlavně ve vztahu k Tchaj-wanu.

Prezident Si Ťin-pching si na 20. sjezdu komunistické strany zajistil znovuzvolení i na třetí funkční období, což je bezprecedentní. S tím trhy do určité míry počítaly, mnohem více je podle analytiků zneklidňuje, jakými lidmi se prezident obklopí.

"Dvacátý sjezd komunistické strany neukázal žádný nový směr v hospodářské politice. Zda celkový přístup k ekonomice přinese ten typ růstu, který si Čína přeje, to se teprve uvidí," řekl stanici BBC Bert Hofman z Východoasijského institutu při univerzitě v Singapuru.

Jak na realitní, tak i na technologický sektor se čínské úřady v poslední době zaměřovaly nejvíce jako na odvětví, která je potřeba více regulovat. Očekává se proto, že prezident by v nadcházejícím období mohl regulaci ještě zpřísnit, vzhledem k tomu, jaké lidi má v novém týmu. Analytici v této souvislosti nejvíce skloňují jméno Li Čchiang, což je stranický lídr ze Šanghaje. Ten se pravděpodobně stane i příštím čínským premiérem.

Slabší je i kurz čínského jüanu - ten, který se obchoduje v kontinentální Číně, je vůči dolaru nejníže za 15 let. Mimo území Číny, kde se s jüany smí obchodovat od roku 2011, čínská měna klesla na 7,2790 jüanu za dolar a je blízko historického minima.

Propad na burzách v Hongkongu a v pevninské Číně nepomohla zmírnit ani relativně příznivá data o vývoji hrubého domácího produktu (HDP). Ta ukázala, že čínská ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 3,9 procenta, což je více, než se čekalo. Ve druhém čtvrtletí o 2,6 procenta klesla. V meziročním srovnání růst činil také 3,9 procenta, což je výrazné zrychlení tempa proti růstu o 0,4 procenta ve druhém čtvrtletí.

Navzdory lepším výsledkům ohledně růstu HDP za třetí čtvrtletí teď čínská ekonomika roste nejpomaleji za mnoho let. Sjezd komunistů podle analytiků rovněž ukázal, že Čína bude pokračovat v přísných omezeních, aby zastavila šíření nemoc covid-19. Tato omezení rovněž přispívají ke zpomalení růstu ekonomiky. Peking se chce zaměřit i na to, jak snížit obrovský dluh v realitním sektoru.

Hongkong je od roku 1997 pod čínskou správou, předtím byl britskou kolonií a územím pod britskou správou. Ekonomika Hongkongu je teď v technické recesi, má za sebou totiž dvě tříměsíční období poklesu v řadě.

Témata:  Hongkong,  ekonomika