Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Analytik: Ceny pečiva klesat nebudou, lze očekávat spíše pomalejší zdražování

Rohlíky, ilustrační fotografie.
Rohlíky, ilustrační fotografie.
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Zlevňování pečiva a dalších potravin nelze přes světový pokles cen pšenice v blízké době v Česku očekávat. Zdražování by ale mělo být pomalejší než doposud, řekl ČTK agrární analytik Petr Havel. Podle něj bude záležet na tom, jak se budou vyvíjet ceny energií. Do cen potravin se také může ještě promítnou zdražování například hnojiv nebo obalů.

Svaz pekařů a cukrářů v ČR v žádném případě neočekává snižování cen pečiva, sdělil ČTK jeho výkonný ředitel Bohumil Hlavatý.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v týdnu uvedl, že cena pšenice na komoditních trzích za poslední dva měsíce klesla o čtvrtinu. "Pokud ceny energií výrazně neporostou, pokles ceny obilí by se měl již brzy pozitivně projevit i v cenách pečiva," napsal na twitteru.

"Vyjádření pana ministra je zcela zavádějící a naprosto neodpovídá aktuální situaci v ČR," uvedl Hlavatý. Upozornil na to, že podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) od ledna 2021 do května 2022 zdražila pekařská mouka o 85 procent. Pekaři nyní kupují mouku za 13.500 až 14.500 korun za tunu a ceny má většina fixovanou do konce srpna. Zemědělci také stále prodávají zásoby z loňské sklizně, doplnil.

Pekaři se také podle Hlavatého stále musí potýkat s extrémním růstem cen plynu, které pro pekárny v průměru narostly o 350 procent a přestože zdražily od začátku roku o zhruba 30 procent, nedokážou tím kompenzovat růst cen nákladů. Vláda by proto měla co nejrychleji přijít s kompenzacemi cen energií, dodal.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala klesají ceny komodit na trzích v době žní každý rok v reakci na dočasně vyšší nabídku. Komora očekává, že pokles bude spíše krátkodobá záležitost. "Obiloviny tvoří obvykle deset až 15 procent ceny pečiva. Současně nelze očekávat snížení cen energií, končí období fixaci většině podniků a Evropa nemusí mít dostatek dodávek. Zbytek ceny pečiva tvoří energie a mzdové náklady," uvedl.

Podle Havla lze souhlasit s tím, že ceny na světových komoditních trzích klesají, není tomu tak ale u energií. "Pokud by klesly ceny energií a zároveň ceny strategických zemědělských komodit, tak by se měl současný růst cen chleba a pečiva i jiných potravin téměř zastavit, ale stagnaci cen nebo jejich pokles nepředpokládám," uvedl.

Energie a suroviny nepředstavují jediné náklady, které se do cen potravin promítají. Vysoko se stále drží ceny průmyslových hnojiv a potravinářům nebo obchodníkům také rostou náklady na mzdy nebo obalové materiály, doplnil. Poznamenal také, že čeští výrobci stále čerpají ze zásob například hnojiv nebo obalů, které nakoupili ještě před zdražováním a na trh se nyní dostanou potraviny, do kterých se teprve promítne zdražování komponentů pro výrobu z minulých měsíců.

Havel dodal, že čeští zemědělci sice vycházejí ze světových cen, ale trhy jednotlivých zemí EU mají svá specifika, jako je například objem produkce nebo kvalita sklizní. "ČR má problém, že musí zhruba polovinu své produkce obilovin vyvážet, a bohužel nemá přístup k moři, což znamená vícenáklady na dopravu, protože ceny jsou obvykle v místě dodání, což je nejčastěji Hamburk," dodal.

Témata:  pečivo ceny potravin

Související

Aktuálně se děje

12. července 2025 13:40

Uslyšel výkřik. Šerpa prozradil, jak přišla horolezkyně Kolouchová o život

Velmi smutná zpráva zasáhla českou horolezeckou obec v červenci. Ve věku 48 let zemřela Klára Kolouchová, když se zřítila z deváté nejvyšší hory světa Nanga Parbat. Nyní vychází najevo, jak vypadaly její tragické poslední okamžiky.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.