Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benzin a nafta si připsaly nejvyšší mezidenní nárůst cen od začátku invaze

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic nadále rostou. Ceny benzinu i nafty si od pondělí do úterý připsaly nejvyšší mezidenní nárůst cen od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Cena nafty vzrostla za 24 hodin o 2,15 koruny na 47,47 Kč za litr. Benzin zdražil o 1,7 koruny na 45,21 korun za litr. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005.

Nejdražší benzin je v Libereckém kraji, litr tam stojí průměrně 45,70 koruny. Nejlevnější je v Jihočeském kraji, kde stojí 43,58 Kč. Jihočeský kraj spolu s Karlovarským, Ústeckým a Zlínským jsou jediné kraje, kde je průměrná cena benzinu pod hranicí 45 korun za litr.

Ceny pohonných hmot mohou i zdražit nebo omezit MHD, dopravci jednají s městy

Stoupající ceny pohonných hmot mohou při dlouhodobém růstu zdražit jízdné v městské hromadné dopravě nebo snížit provoz veřejné dopravy. Dopravci nyní jednají s úřady o řešeních prudce stoupajících nákladů, které podle podniků nyní rostou v řádech milionů korun. Právě města a kraje, které si přepravu objednávají, budou o opatřeních rozhodovat. Na dotaz ČTK to dnes uvedlo Sdružení dopravních podniků ČR. Ceny nafty a benzinu v posledních dnech dosahují v důsledku eskalace konfliktu na Ukrajině rekordních hodnot.

"Zvýšení ceny pohonných hmot představuje pro většinu dopravních podniků zásadní problém. Při jejich spotřebě se zdražení v řádu korun za litr nafty v součtu projeví jako nárůst nákladů v řádech milionů korun," řekla ČTK mluvčí sdružení Linda Hailichová.

Dopravní podniky proto současnou situaci řeší s vedením jednotlivých měst, obcí a krajů, kteří si od nich přepravu objednávají. Úřady podle sdružení mohou rozhodnout o případném zvýšení ceny jízdného nebo o navýšení kompenzace pro dopravní podniky, v některých městech pak jednají také o snížení přepravního výkonu. Další z možností, jak ušetřit, je podle dopravních podniků také například efektivnější hospodaření s elektrickou energií třeba při vytápění vozů nebo optimalizace jízdních řádů s ohledem na reálnou poptávku cestujících.

"Vše bude záležet na délce trvání současného stavu, který je bezprecedentní a způsobuje určité finanční ztráty," dodala Hailichová. Zároveň ale upozornila, že současná situace může do vozů hromadné dopravy naopak přilákat další cestující, protože MHD bude proti individuální přepravě výhodnější než doposud.

O konkrétních opatřeních zatím velká města nerozhodla. Například vedení Prahy podle náměstka primátora Adama Scheinherra (Praha Sobě) zdražovat ani omezovat dopravu zatím neplánuje. "Doufáme, že se situace opět stabilizuje a tedy změny cen zatím nechystáme," řekl ČTK Scheinherr.

Současného vývoje na trhu pohonných hmot se obávají i ostatní dopravci, pro řadu firem může být podle nich další růst cen i likvidační. Zásadní kroky očekávají dopravci zejména od vlády. Sdružení Česmad Bohemia v minulých dnech vyzvalo vládu například k určení maximálních cen pohonných hmot nebo snížení spotřební daně na minimum. Pro dopravce je podle sdružení současný vývoj kolem cen paliv fatální.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

8:51

Napětí v královské rodině stoupá: Jak se ke sporu Harryho s Karlem III. staví Camilla?

Královna Camilla se vědomě distancuje od vyhroceného sporu mezi princem Harrym a králem Karlem III. Zdroje blízké britské královské rodině uvedly, že Camilla se do konfliktu mezi svým manželem a jeho mladším synem nevměšuje, i když se situace nadále komplikuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Analýza

Bulharsko míří do eurozóny, proč jiné státy ne? Konvergenci přitom zvládly i země mimo EU

Bulharsko se chystá vstoupit do eurozóny a od příštího roku vymění své tradiční leva za euro. Podle ekonomů jde o logické vyústění letitého měnového výboru, který pevně svázal bulharskou měnu s eurem. Přijetí eura ale není pro všechny evropské státy samozřejmostí. Zatímco Velká Británie ještě před brexitem euro odmítala a dnes Švédsko, Česko, Maďarsko a Polsko jeho zavedení odkládají, jiné státy euro používají, přestože nejsou členy EU.