Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benzin je u čerpacích stanic v Česku nejdražší za šest a půl roku

Benzinky, ilustrační fotografie
Benzinky, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Benzin Natural 95 je u čerpacích stanic v Česku nejdražší za šest a půl roku, cena se blíží 34 korunám za litr. Za poslední týden do středy 28. července benzin podražil o 23 haléřů na průměrných 33,93 Kč/l, naposledy ho řidiči za tuto cenu pořizovali v prosinci 2014.

Přes 34 korun ho prodávají pumpy v Praze a dalších třech krajích. Zdražuje také nafta, její cena stoupla za týden o dvacetník na 31,83 Kč/l, což je nejvíc od loňského ledna. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Za poslední měsíc benzin i nafta zdražily o více než korunu na litru, jen ve druhém červencovém týdnu se cena zvýšila o víc než 50 haléřů. Před rokem byly ceny v půlce prázdnin pro motoristy příznivější. Litr Naturalu 95 se prodával za 28,10 koruny, tedy o téměř šest korun levněji než nyní. Průměrná cena nafty byla nižší o více než čtyři koruny, dosahovala 27,60 Kč/l.

Nejlevnější paliva v Česku nyní řidiči tankují ve Zlínském kraji. Litr benzinu je tam vyjde v průměru na 33,63 Kč a litr nafty na 31,46 Kč. Naopak nejdráž vyjdou pohonné hmoty řidiče v Praze, kde čerpadláři benzin prodávají za 34,48 koruny za litr a naftu za 32,40 Kč/l. Více než 34 korun stojí litr benzinu kromě Prahy ještě ve Středočeském a Plzeňském kraji a na Vysočině.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

24. února 2026 5:00

Počasí o víkendu bude značit definitivní příchod jara

Víkendové počasí v závěru února přinese proměnlivou oblačnost a jarní teploty, které se budou šplhat nad deset stupňů Celsia.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.