Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká ekonomika loni stoupla zhruba o 2,9 procenta, odhadují analytici

Placení, tržby, ilustrační foto
Placení, tržby, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Česká ekonomika loni stoupla v průměru o 2,9 procenta. Vyplývá to z odhadu analytiků oslovených ČTK. Odhady se přitom pohybují od 2,6 do 3,5 procenta. Český statistický úřad zveřejní první předběžný odhad vývoje ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí a za celý loňský rok v úterý 1. února. Předloni ekonomika klesla o 5,8 procenta, šlo o nejvýraznější propad za dobu samostatné České republiky.

Ohledně vývoje v samotném čtvrtém čtvrtletí se odhady různí v souvislosti s dopady pozastavení výroby v automobilkách kvůli nedostatku čipů. Meziroční růst ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí tak odhadují ekonomové od jednoho do 3,5 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím ekonomové počítají s poklesem o 0,6 procenta, stagnací, ale i růstem až o jedno procento.

"Čtvrté čtvrtletí začalo značným zpomalením ekonomické aktivity hlavně v důsledku přerušení výroby ve Škodě Auto, postupně se ale aktivita zlepšovala. Skutečná dynamika HDP v loňském posledním kvartálu, jak bude zveřejněna v následných revizích, zřejmě bude proti prvnímu odhadu o něco vyšší. Revize prvního odhadu HDP v tomto směru se v posledních obdobích staly téměř pravidlem," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

"V posledním čtvrtletí loňského roku se negativně projevily problémy v dodavatelských řetězcích. Nedostatek polovodičových čipů na pár týdnů zastavil výrobu v automobilovém průmyslu, který má v české ekonomice významnou roli. Očekáváme, že kvůli tomu meziroční tempo růstu HDP v posledním čtvrtletí zpomalilo na jedno až dvě procenta," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Novák byl vývoj ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí pravděpodobně nakonec daleko lepší, než jak to vypadalo ještě v září a na začátku října. "Ke zlepšení došlo především u automobilového průmyslu, na který sice i nadále negativně dopadaly problémy s dodávkami, ale již ne v takové míře, jako ve třetím čtvrtletí. Domácí ekonomika se zároveň vyhnula lockdownu, který jednu chvíli kvůli zrychlující covidové pandemii reálně hrozil," uvedl.

Zároveň podle Nováka vývoj maloobchodních tržeb naznačil, že spotřeba domácností byla ve čtvrtém čtvrtletí solidní. "Rizikem pro o něco slabší růst domácí ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí jsou zásoby. Zatímco ve třetím čtvrtletí tvorba zásob výrazně vzrostla, tak v závěru roku došlo k jejich snížení," dodal.

Podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s předchozím čtvrtletím zhruba stagnovala. "V porovnání s růstem ve třetím čtvrtletím je odhad mnohem nižší. Důvodem je očekávaný nižší příspěvek spotřeby domácností a tvorby zásob. Navíc zpracovatelský sektor byl i nadále zatížen komplikacemi v dodavatelských řetězcích a některé automobilky se potýkaly s výpadky částí výroby," uvedl.

Ve třetím čtvrtletí loni česká ekonomika meziročně stoupla o 3,3 procenta a mezičtvrtletně o 1,6 procenta.

Témata:  ekonomika

Související

Aktuálně se děje

4. dubna 2026 20:06

4. dubna 2026 16:19

Hnutí Duha hrozí kvůli nařčení z terorismu právními kroky

Představitelé českých ekologických organizací čelí v posledních dnech bezprecedentním výrokům ze strany vládních činitelů. Zelený kruh, zastřešující asociace ekologických spolků, se ostře ohradil proti jednání vládního zmocněnce Filipa Turka a místopředsedy vlády Petra Macinky. Podle ekologů tito politici zneužívají své postavení k zastrašování a používají rétoriku, která do demokratického právního státu nepatří.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.