Česká ekonomika v 1. čtvrtletí stoupla meziročně o 4,8 procenta

Zpřesněný odhad ukazuje na výraznější růst českého hospodářství, než statistici předpokládali původně. V předchozím předběžném odhadu ČSÚ uváděl, že ekonomika v prvním čtvrtletí posílila meziročně o 4,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,7 procenta. Analytici průměrně odhadovali meziroční růst HDP na 4,3 procenta.

K posílení výkonu ekonomiky proti loňsku přispěly podle statistiků hlavně výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak negativní vliv měla na vývoj HDP zahraniční poptávka.

Výdaje na konečnou spotřebu meziročně vzrostly o 6,2 procenta. Z toho výdaje na spotřebu domácností stouply o 8,5 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se zvýšily o dvě procenta. Mezičtvrtletně se však výdaje domácností snížily o jedno procento. Klesly hlavně u nákupu předmětů dlouhodobé spotřeby.

"Srovnávací základna loňského roku byla ještě do značné míry ovlivněna protiepidemickými opatřeními a nedostatkem komponent zejména pro průmysl," sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. "V tomto roce se ve výdajích domácností již začíná projevovat rostoucí cenová hladina a omezování jejich výdajů zejména na předměty dlouhodobé spotřeby," doplnil.

Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla v meziročním i mezičtvrtletním srovnání. Proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 4,5 procenta a meziročně o 7,4 procenta. Rostly podle ČSÚ zejména investice do bydlení a dalších budov a do dopravních prostředků.

V letošním prvním čtvrtletí stoupla také hrubá přidaná hodnota, což je rozdíl mezi hodnotou výroby a služeb a náklady na jejich produkci. Mezičtvrtletně se zvýšila o 0,8 procenta a meziročně o 4,4 procenta. Na meziročním růstu se podle statistiků nejvíce podílela odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, stavebnictví, činností v oblasti nemovitostí a ve veřejné správě, vzdělávání a zdravotní a sociální péči.

Saldo zahraničního obchodu činilo v prvním čtvrtletí 10,7 miliardy korun, což bylo meziročně o 86,2 miliardy méně. Vývoz v meziročním srovnání klesl o 0,1 procenta, hlavně kvůli poklesu vývozu motorových vozidel. Dovoz stoupl meziročně o 3,7 procenta, především díky dovozu kovodělných výrobků a elektrických zařízení. Naopak klesal dovoz aut a subdodávek pro automobilový průmysl.

Analytici: Ekonomika se letos zřejmě na úroveň před pandemií nedostane

Dnešní data o vývoji ekonomiky potvrdila, že česká ekonomika přes svůj dobrý výkon v prvním čtvrtletí nedosáhla úrovně před pandemií koronaviru a zřejmě jí ani letos nedosáhne. Navíc je třeba se připravit kvůli dopadům války na Ukrajině a rostoucí inflace na zhoršení výkonu ekonomiky v dalších čtvrtletích. Vyplývá to z vyjádření analytiků k dnešním datům Českého statistického úřadu. Podle nich česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 4,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 0,9 procenta.

"Nejnovější výsledky potvrdily, že ani v úvodu letošního roku ekonomika ještě nedosáhla (předcovidové) úrovně konce roku 2019. Zaostává jak spotřeba, tak investice, zatímco vládní útraty a dovoz narůstají. Na straně nabídky zaostává především průmysl a obchod. Svižný restart ekonomiky a postcovidové oživení zatím nestačily, aby se ekonomika vrátila alespoň do výchozí úrovně," uvedl hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.

"Ekonomika nejspíše letos nestihne vyrovnat pokles během pandemie," uvedl i hlavní ekonom Deloitte David Marek. Ten za celý letošní rok počítá se zvýšením HDP o dvě procenta po loňském růstu o 3,3 procenta. "Aktuální odhady jsou ovšem zatíženy nejistotou související s válkou na Ukrajině, problémy v dodavatelských řetězcích a dalším vývojem inflace, která se již negativně promítá ve vývoji ekonomiky," dodal.

Podle hlavního ekonoma Unicredit Bank Pavla Sobíška se česká ekonomika začátkem roku svezla na vlně optimismu, kterou vytvořil zdánlivý konec pandemie. "Ruská agrese na Ukrajině znamenala na konci února pro (nejen) českou ekonomiku šok, který se do ní promítá postupně. V meziročním srovnání bude pomáhat české ekonomice nadále její nízká základna z období ovlivněného pandemií. Mezikvartálně ale počítáme již v druhém čtvrtletí s mírným propadem HDP, který pak v létě dál zrychlí," uvedl. Dna může ekonomika podle Sobíška dosáhnout možná v posledním letošním čtvrtletí. "Tato vize odsouvá na neurčito návrat úrovně HDP na předpandemickou úroveň, k níž po prvním kvartálu již chyběl pouhý jeden procentní bod," dodal.

I podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka výhled na druhé čtvrtletí a druhou polovinu letošního roku nenabízí optimismus. Vysoká inflace se negativně promítne do spotřeby domácností a vysoké ceny energií negativně dopadají dopadají na část firem.

Jana Mücková z investiční skupiny LOGeco konstatovala, že se není proč radovat. Rozhodující bude už srovnání v tomto čtvrtletí, přičemž vyhlídky nejsou příliš optimistické.

"Zatímco pandemie ustupuje, lidi a spotřebu domácností drtí rostoucí ceny všeho a začínají se ve velkém utahovat opasky. Nepředpokládám přitom, že by vládní výdaje s novým rozpočtově odpovědnějším kabinetem nějak výrazně rostly. Před stagflací nás ale chrání velmi nízká nezaměstnanost, která bude muset ustát tlak odborů na zvyšování mezd. Následující období bude pro Česko skutečnou výzvou, kterou nesmíme podcenit," uvedla ekonomka.

Podle analytika Citfin Tomáše Volfa se dnešní čísla dají hodnotit jako pozitivní. "Řada rizik, která se mohou negativně projevit v budoucnu mají základ především v situaci na Ukrajině. V dnešních finálních číslech už je plně započítán konec února a především celý březen, kdy Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině," vysvětlil. 

Témata:  ekonomika,  Česká republika