reklama

Jde o největší pokles české ekonomiky od začátku roku 2010, uvedl již dříve ČSÚ. Výsledky ovlivnila pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření. V posledním čtvrtletí loňského roku rostl hrubý domácí produkt meziročně o dvě procenta, mezičtvrtletně pak stoupl o 0,4 procenta.

"Mimořádná situace v březnu se projevila poklesem míry zisku i míry investic u nefinančních podniků. Míra investic poklesla mezičtvrtletně o 3,9 procentního bodu, což je největší pokles v historii měření," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. U domácností ještě došlo k růstu příjmů i spotřeby, dodal.

"Zpřesněné údaje o výkonu HDP za první čtvrtletí potvrzují prudký pokles české ekonomiky," řekl ČTK analytik Generali Investments Radomír Jáč. Na českou ekonomiku začal dopad koronaviru jak skrze uzavírky výroby a provozoven obchodu a služeb, tak přes kolaps ekonomické aktivity na hlavních exportních trzích. Ve druhém čtvrtletí se prohloubí mezičtvrtletní i meziroční propad ekonomiky, počínaje třetím čtvrtletím by se ale měl HDP vydat k mezičtvrtletnímu růstu, odhadl.

Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele vzrostl v 1. čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí o 2,9 procenta, stejně jako meziročně. Reálná spotřeba domácností na obyvatele rostla mezičtvrtletně pomalejším tempem, konkrétně o 2,1 procenta. Meziročně byla vyšší o 0,9 procenta.

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl v 1. čtvrtletí 35.658 korun, oproti předchozímu čtvrtletí reálně poklesl o 3,6 procenta, meziročně stoupl o 0,7 procenta.

V souladu s revizní politikou zpřesnil ČSÚ také roční národní účty za roky 2017, 2018 a 2019 včetně mimořádné revize časové řady. Podrobnosti jsou k dispozici v databázi národních účtů.