Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČEZ zahájil odchod z Turecka, podepsal smlouvu o prodeji svého podílu v Akcez

ČEZ
ČEZ
Foto: ČEZ

Energetická skupina ČEZ zahájila odchod z Turecka. Dnes podepsala smlouvu o prodeji svého padesátiprocentního podílu ve společnosti Akcez. Transakci ještě musí schválit turecké úřady, vypořádání transakce je také podmíněno sjednáním bankovního financování.

Prodej podílu v Akcezu je součástí strategického záměru ČEZ zbavit se části aktiv na vybraných trzích a soustředit se na dekarbonizaci svého výrobního portfolia a rozvoj obnovitelných zdrojů a moderních energetických služeb v Česku a v Evropě. ČEZ o tom dnes ČTK informoval v tiskové zprávě.

Společnost Akcez vlastní ČEZ společně s tureckým partnerem Akkök Holding. Kupujícími jsou turecká společnost Torunlar Enerji Sanayi ve Ticaret a Başkent Dogalgaz Dagitim Gayrimenkul Yatirim Ortakligi z Torunlar Group. Pod Akcez spadají tři dceřiné společnosti, které se věnují distribuci elektřiny, prodeji energií a energetickým službám.

Prodejní proces zahájil ČEZ ve spolupráci se svým partnerem Akkök loni v létě po otestování předběžného zájmu potenciálních investorů. Po předložení závazných nabídek se ČEZ dohodnul na podmínkách prodeje svého padesátiprocentního podílu v Akcezu tureckému investorovi Torunlar Group. Akkök v projektu zůstává. Transakci ještě musí v Turecku schválit antimonopolní úřad a energetický regulátor. Pro dokončení transakce je rovněž důležité vyjednat podmínky refinancování stávajícího úvěru. Poradcem pro prodej byla mezinárodní investiční banka Citi a turecká investiční banka İş Yatırım.

Torunlar Enerji Sanayi ve Ticaret je turecká investiční holdingová společnost a majoritní vlastník společnosti Başkent Dogalgaz Dagitim Gayrimenkul Yatirim Ortakligi. Başkentgaz je druhý největší distributor plynu v Turecku, veřejně kotovaný na istanbulské burze. Obě jmenované společnosti jsou součástí Torunlar Group.

Na turecký trh vstoupila skupina ČEZ v roce 2009. V rámci privatizace turecké energetiky ve stejné době do země vstupovali i další hráči, jako například E.ON, RWE či OMV. Distribuční společnost Sakarya Elektrik Dağitim (SEDAS), jako hlavní dceřiná společnost Akcez, má zhruba dva miliony odběrných míst a spravuje 60.000 kilometrů distribučních sítí. Prodejní společnost Sakarya Elektrik Perakende Satis (SEPAŞ) dodává elektřinu 1,8 milionu zákazníků. Společnost Sepaş Akilli Çözümler (Sepaş Smart Solutions) založená v roce 2021 poskytuje služby v oblasti energetické účinnosti.

Skupina ČEZ je v Turecku činná i v rámci další joint venture společnosti Akenerji Elektrik Üretim. Ta se primárně zabývá výrobou elektřiny z obnovitelných a plynových zdrojů. Podle informací na webu spoluvlastní ČEZ v Turecku devět elektráren o celkovém instalovaném výkonu 1224 MW. Portfoliu dominuje paroplynová elektrárna Egemer o instalovaném výkonu 904 MW a sedm vodních elektráren o instalovaném výkonu 288,9 MW. Výkon větrných elektráren činí 28,2 MW.

Čistý zisk skupiny ČEZ loni byl 9,9 miliardy korun, meziročně o 81 procent více. Po očištění o mimořádné vlivy zisk naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun. ČEZ vlastní ze 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí, zbytek drží soukromí akcionáři.

Témata:  ČEZ

Související

Aktuálně se děje

26. března 2026 4:00

Počasí do konce měsíce: Nezvyklé teplo končí, citelně se ochladí

Závěr března přinese do Česka výrazné ochlazení a návrat zimního počasí, zejména do východních částí republiky. Podle aktuálních předpovědí nás čekají dny plné srážek, které budou už od středních poloh sněhové. Zatímco v Čechách bude oblačnosti méně, Morava a Slezsko se musí připravit na citelný severní vítr a v horách i na novou sněhovou pokrývku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.