Objem vzájemného obchodu se zbožím mezi oběma zeměmi se v roce 2021 zvýšil na 147 miliard USD (3,4 miliardy Kč) z 84 miliard USD v roce 2017, vyplývá z údajů čínského celního úřadu. V únoru 2022, na okraj zimních olympijských her v Pekingu, obě země oznámily, že plánují do roku 2024 zvýšit svůj vzájemný obchod na 250 miliard USD.

Partnerství je však nerovnoměrné, upozornila autorka studie Sonja Beerová. Podle posledních údajů z roku 2020 obchod s Čínou představoval zhruba 18 procent celkového zahraničního obchodu Ruska. Čína je tak pro Rusko nejdůležitějším obchodním partnerem. Naopak Rusko není ani mezi deseti největšími obchodními partnery Číny. V roce 2021 tvořil obchod s Ruskem jen 2,4 procenta objemu čínského obchodu, upozornila Beerová.

Podle studie však dokázalo Rusko zvýšit svůj podíl na čínském dovozu uhlí podle hodnoty v loňském roce na více než 26 procent. Stalo se tak druhým nejvýznamnějším dodavatelem uhlí do Číny. V roce 2020 bylo Rusko rovněž druhým nejvýznamnějším dodavatelem ropy, na celkovém objemu dovozu do Číny se podílelo 15 procenty. Rusko je také třetí největší dodavatel plynu pro Peking. Podíl Ruska na čínském dovozu uhlí, ropy a plynu se v letech 2010 až 2020 více než zdvojnásobil.

Podle Lukáše Kovandy bude mít právě Čína - společně s Indií - prospěch z oznámeného embarga na ruskou ropu. Rusko ji totiž oběma zemím bude muset prodávat levněji, dle jeho odhadů až o 34 dolarů na barel.

"Zatímco EU se bude muset smířit s vysokými cenami ropy a pohonných hmot a Rusko s citelným poklesem ropných příjmů, Indie, Čína a další asijské země budou ruskou ropu nakupovat v historicky rekordní slevě," poznamenal ekonom.