Při mimozáruční opravě automobilu v autoservisu dochází mezi vámi a autoservisem k uzavření tzv. smlouvy o dílo. U provedené opravy však není zákonem dána záruční doba, jako je tomu u smlouvy kupní. Uplatnit práva z vadného plnění lze pouze ohledně vad, které jsou na díle v okamžiku převzetí, ale tato vada se může projevit i později. Podle zákona má dílo vadu, pokud neodpovídá smlouvě. Proto je dobré co nejpřesněji vymezit, jakou vadu má servis odstranit, a to ideálně v písemné formě. Je sice možné smlouvu se servisem uzavřít pouze ústně, nicméně v případě sporu lze jen velmi těžko prokázat, co konkrétně bylo mezi stranami ujednáno. „Pokud servis vytýkanou vadu řádně neodstraní, jde o vadu díla a opravu je tedy možné reklamovat,“ uvedla ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová a podotkla, že vada by měla být servisu oznámena bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvou let od předání opraveného vozidla. Co se týče práv z vadného plnění, použijí se obdobně pravidla pro reklamaci u kupní smlouvy. „Nejčastěji tedy bude připadat v úvahu oprava vadně provedeného díla, případně výměna vadné součástky či přiměřená sleva. V některých případech je také možné od smlouvy odstoupit,“ vysvětluje Eduarda Hekšová. Pokud servis poskytne za jakost díla záruku, opět se použijí ustanovení týkající se kupní smlouvy.

V případě, že servis opatří nové náhradní díly či jiné doplňky, má ohledně této věci postavení prodávajícího. Na tyto věci se pak uplatní zákonná ustanovení týkající se kupní smlouvy, včetně například zákonné záruky. Na věci použité při opravě tedy máte dvouletou záruku. Výjimka se může uplatnit v případě, že bylo využita použitá věc. V takovém případě je možné sjednat zkrácení záruční doby na polovinu zákonné doby, tedy na 12 měsíců.

A co dělat v případě, že jste si se servisem sjednali určitou cenu opravy, ale servis požaduje zaplacení ceny vyšší? „Stejně jako u samotné smlouvy, lze i u ceny doporučit její výši sjednat písemně. Opět je tak možné předejít sporům o to, zda byla dohodnuta částka o několik tisíc korun vyšší či nižší,“ doporučuje ředitelka dTestu. Samotná cena může být určena několika způsoby. Jedním z nich je určení ceny díla odhadem. V případě, že servis zjistí, že takto určenou cenu bude třeba podstatně překročit, musí vám to oznámit bez zbytečného odkladu poté, co potřebu zvýšení ceny zjistil, nebo zjistit měl a mohl, s odůvodněným určením nové ceny. Podstatným překročením ceny je zvýšení o 10 až 20 %. Pokud toto oznámení servis neprovede, nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně. „Pokud je zvýšení ceny oznámeno, ale nesouhlasíte s ním, můžete od smlouvy odstoupit. Servisu byste však museli zaplatit poměrnou část původní ceny, pokud máte z částečného plnění prospěch,“ informovala Eduarda Hekšová. Dalším možným určením ceny je sjednání ceny pevné. V takovém případě nemůže servis požadovat změnu ceny ani v případě, že si dílo vyžádalo jiné náklady, než byly předpokládány. Stejná situace platí u ceny dané rozpočtem, který je součástí smlouvy. Jediná výjimka platí, nastane-li zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztěžuje. V takovém případě může soud rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny. Pokud byla cena určena rozpočtem s výhradou toho, že se nezaručuje jeho úplnost či že je rozpočet nezávazný, může servis požadovat zvýšení ceny. Zvýšení ceny u rozpočtu s výhradou neúplnosti připadá v úvahu, pokud se objeví potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých a tyto činnosti nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy. V případě rozpočtu s výhradou nezávaznosti může být cena zvýšena o náklady účelně vynaložené zhotovitelem, které převyšují náklady zahrnuté do rozpočtu. Nesouhlasíte-li se zvýšením ceny, může určit zvýšení ceny na návrh servisu soud. Servis opět musí oznámit nutnost překročení bez zbytečného odkladu poté, co se ukázala jeho nevyhnutelnost. Pokud k oznámení nedojde, servisu nevzniká nárok na určení zvýšení ceny. Pokud jde o zvýšení o více než 10 %, máte právo bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy. Jako v předchozím případě by pak měl servis nárok na poměrnou část původní ceny, pokud máte z částečného plnění prospěch.

„Dalším nepříjemným překvapením může být to, že v rámci sjednané opravy dojde k poškození jiné věci než té, která měla být opravena. V takovém případě připadá v úvahu nárok na náhradu škody na převzaté věci,“ uzavírá Hekšová. Podle zákona každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak. Tímto závazkem bude právě uzavřená smlouva o dílo. Co se týče škody, obecně se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Pokud to není možné, případně požádáte-li o to, hradí se škoda v penězích.