Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny klesla nejníže od listopadu 2020

Evropská unie, ilustrační fotografie.
Evropská unie, ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se tento měsíc opět zhoršila a dostala se na nejslabší úroveň za více než dva roky. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost Sentix. Podle šéfa Sentixu data naznačují "nevyhnutelnou" recesi eurozóny. Na hospodářský vývoj v eurozóně má nyní negativní dopad válka na Ukrajině.

Index důvěry klesl tento měsíc na minus 26,4 bodu z červnových minus 15,8 bodů. Dostal se tak na nejnižší úroveň od června 2020. Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali o něco mírnější pokles, a to na minus 19,9 bodu.

"Energetická krize (...) vede ke značným ekonomickým deformacím," uvedl v prohlášení šéf Sentixu Manfred Hübner. "Dynamika v každém ohledu připomíná krizový rok 2008. To, co tehdy znamenal kolaps finančního systému, nyní představuje nebezpečí kolapsu evropských dodávek energie," dodal.

Německá vláda vyhlásila kvůli problémům s dodávkami plynu z Ruska minulý měsíc stav výstrahy, což je druhý varovný stupeň. Přímé dopady a omezení na domácnosti nové opatření zatím mít nebude, s úpravou cen se zatím nepočítá.

Německý institut Ifo minulý měsíc revidoval svůj výhled letošního růstu německé ekonomiky. Německý hrubý domácí produkt (HDP) podle něj kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu letos vzroste jen o 2,5 procenta. Ještě v březnu počítal institut Ifo s růstem HDP o 3,1 procenta a v prosinci o 3,7 procenta.

Témata:  EU ekonomika

Související

Aktuálně se děje

2. května 2026 20:39

Přiznání Václava Moravce. České televizi vrací peníze

Moderátor Václav Moravec je s Českou televizí nadále ve sporu ohledně konkurenční doložky. Podle svých slov vrací televizi peníze, které dostává po svém březnovém konci ve veřejnoprávním médiu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Unipetrol

Komentář

Bude to mít vliv na Česko? Polsko se chystá mimořádně zdanit Orlen

Tuskova polská vláda chce daň z mimořádných zisků Orlenu a dalších energetických společností zavést co nejdříve. Daň má vynést přes 4 miliardy zlotých (přes 23 miliard korun). Varšava si od ní slibuje, že pokryje náklady spjaté se snížením spotřební daně a DPH na pohonné hmoty, které činí zhruba 1,6 miliardy zlotých měsíčně.