Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důvěra v ekonomiku ČR je nejnižší od jara 2014. Obavy mají firmy i spotřebitelé

Podnikatelé, ilustrační foto
Podnikatelé, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Důvěra v českou ekonomiku v únoru druhý měsíc za sebou klesla, snížila se na 97,6 bodu z lednových 98,1 bodu. Dostala se tak na nejnižší úroveň od jara 2014. Skeptičtější byli proti lednu spotřebitelé i podnikatelé.

Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Meziročně byla důvěra v ekonomiku nižší o 6,1 bodu a indikátor důvěry se snížil u firem i spotřebitelů.

Podle analytiků se na poklesu důvěry podepisují rostoucí obavy ze zpomalení světové ekonomiky následkem výpadků produkce v některých oblastech Číny, kterou zasáhl koronavirus. Nicméně ani přes pokles není podnikatelská a spotřebitelská nálada v české ekonomice depresivní, uvedl ekonom ČSOB Petr Dufek.

Ve srovnání s lednem důvěra podnikatelů klesla o 0,4 bodu na 96,3 bodu a spotřebitelů o 0,7 bodu na 104,1 bodu.

Mezi firmami klesla důvěra ve stavebnictví a ve vybraných odvětvích služeb včetně bankovního sektoru. Důvěra stavebních podniků se meziměsíčně snížila o 4,9 bodu na 119 bodů a u podniků ve vybraných odvětvích služeb o 2,7 bodu na 96,7 bodu. "Ve stavebnictví byl v meziměsíčním srovnání zaznamenán především výraznější pokles poptávky po stavebních pracích," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Naopak v průmyslu a obchodu důvěra proti lednu v ekonomiku vzrostla. Nálada průmyslových firem se zvýšila o 1,7 bodu na 92,8 bodu a v obchodu o 3,8 bodu na hodnotu 102,1.

Analytik Generali Investments Radomír Jáč uvedl, že zlepšení nálady mezi průmyslovými výrobci odpovídá příznivějším signálům ze zpracovatelského průmyslu v eurozóně a Německu. Podniky tak očekávají zvýšení poptávky v nejbližších třech měsících a zrychlení výroby v následujícím půlroku. Podle Dufka je ale otázkou, nakolik jsou tato očekávání realistická s ohledem na riziko zamrzávání mezinárodního obchodu kvůli koronaviru.

Také podle analytika ING Bank Jakuba Seidlera je obtížné dopad koronaviru na ekonomiku odhadovat, protože není zřejmé, jak dlouho budou výpadky ve výrobě trvat. "Pokud bude nákaza postupně ustupovat, bude dopad jednorázový a tudíž ekonomicky méně negativní, jelikož firmy nebudou propouštět zaměstnance z titulu dočasně slabší výroby či poptávky," uvedl Seidler.

Důvěra českých spotřebitelů klesla podruhé v řadě a je nejnižší od září 2014. Podle Obsta se spotřebitelé obávají, že se zhorší jejich finanční situace, současně v posledních měsících výrazně sílí obavy ze zdražování.

Jáč ale dál hodnotí situaci na trhu práce s ohledem na spotřebitele jako příznivou, v tomto smyslu by se nálada spotřebitelů podle něj nemusela dále zhoršovat. Výraznou změnu v chování spotřebitelů i přes pokles jejich důvěry nečeká ani Dufek. Dál počítá s růstem maloobchodních tržeb a s tím, že spotřeba domácností zůstane hlavní hybnou silou ekonomického růstu.

Vývoj především v Německu podle ředitelky online investiční platformy Bondster.com Jany Mückové ale naznačuje další ochlazení růstu ekonomiky, a tedy i snižování důvěry v ní. "Svoji roli v celkovém vnímání ekonomiky sehrává také vyšší inflace, která ukrajuje peníze z úspor domácností a podniků. Navíc spotřebitelům i podnikatelům zdražují půjčky, protože se pomalu zvyšují sazby úvěrů," uvedla.

Témata:  ekonomika Český statistický úřad Česká republika firmy podnikatelé

Související

Aktuálně se děje

30. dubna 2026 13:18

Ikonický vůz v garáži Leoše Mareše. Monika se s dárkem vyznamenala

Leoš Mareš patří ke slavným dubnovým oslavencům, což letos opravdu nešlo přehlédnout. Z uznávaného moderátora je totiž čerstvý padesátník. Kulaté jubileum si žádalo opravdu výjimečný dárek, o který se postarala Leošova manželka. Co mu pořídila?

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Unipetrol

Komentář

Bude to mít vliv na Česko? Polsko se chystá mimořádně zdanit Orlen

Tuskova polská vláda chce daň z mimořádných zisků Orlenu a dalších energetických společností zavést co nejdříve. Daň má vynést přes 4 miliardy zlotých (přes 23 miliard korun). Varšava si od ní slibuje, že pokryje náklady spjaté se snížením spotřební daně a DPH na pohonné hmoty, které činí zhruba 1,6 miliardy zlotých měsíčně.