Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomická nálada v EU se v dubnu dostala nad úroveň před pandemií

Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ekonomická nálada v zemích Evropské unie se v dubnu dál výrazně zlepšovala a její hlavní ukazatel se poprvé dostal zpět na úroveň, kde byl naposledy před začátkem pandemie. Ve své zprávě to dnes uvedla Evropská komise (EK). Vývoj překonal odhady analytiků a komise upozornila, že čísla jsou teď i výrazně nad dlouhodobým průměrem. Je to podle ní výsledek lepší důvěry ve všech sledovaných sektorech.

Index ekonomické nálady na duben pro celou EU vystoupil na 109,7 bodu, zatímco v březnu byl na 99,9 bodu. Index pro eurozónu pak vystoupil na 110,3 z březnové hodnoty 100,9 bodu. Ekonomové s růstem indexu v dubnu počítali, ale pouze na 102 až 104 bodů.

Index prudce vzrostl ve všech šesti největších zemích unie, nejvíce v Polsku, kde se zvýšil o 11,3 bodu. Následuje Nizozemsko s růstem o 10,7 bodu, Španělsko (+9,1 bodu), Francie (+8,5 bodu), Německo (+5,7 bodu) a Itálie (+5,3 bodu).

Markantní zlepšení je také u indexu očekávání u zaměstnanosti. Jeho hodnota se za celou EU dostala na 107,9 z březnových 98 bodů, v eurozóně pak na 107,1 z 97,8 bodu v březnu.

Témata:  ekonomika EU

Související

Aktuálně se děje

3. července 2025 18:50

Nebude to jen 1,5 °C. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, bojí se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.