K meziročnímu růstu HDP přispěly podle dřívějšího vyjádření statistiků zejména výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a výdaje na tvorbu hrubého kapitálu. Analytici pak upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.
V dnešní zprávě ČSÚ doplnil, že příjmy domácností podle sezonně očištěných údajů mezičtvrtletně klesly o 1,2 procenta a proti loňskému druhému čtvrtletí o 8,1 procenta. Na úhrnu peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele se podepsal pokračující růst cen, konstatoval ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Reálná spotřeba domácností na obyvatele proti prvnímu čtvrtletí stagnovala a meziročně se zvýšila o 0,9 procenta.
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání činil ve sledovaném období 41.072 korun, mezičtvrtletně byl tak reálně nižší o 3,2 procenta a meziročně o 9,5 procenta. "Výsledkem mezičtvrtletní stagnace příjmů domácností a růstu jejich výdajů byla nižší míra úspor, a to o 13,8 procenta. Mezičtvrtletně byly úspory domácností nižší o 1,9 procentního bodu a meziročně o 5,7 bodu," uvedli statistici. Míra investic domácností se podle nich proti prvnímu čtvrtletí zvýšila o 0,2 bodu a meziročně o 1,1 bodu na 10,2 procenta.
U nefinančních podniků míra zisku mezičtvrtletně stagnovala, zatímco meziročně klesla, činila 44,7 procenta. Jejich investice byly v mezičtvrtletním i meziročním srovnání vyšší, dosáhly 29,8 procenta. Mzdové náklady nefinančních firem meziročně vzrostly o 11,1 procenta.
V prvním čtvrtletí česká ekonomika podle ČSÚ stoupla meziročně o 4,6 procenta, proti předchozímu čtvrtletí o 0,6 procenta. Za celý letošní rok očekává ministerstvo financí růst HDP o 2,2 procenta a Česká národní banka zvýšení o 2,3 procenta.
