Meziroční růst HDP podpořila podle statistiků hlavně zahraniční poptávka a tvorba hrubého fixního kapitálu. Negativní vliv měly na ekonomiku výdaje na spotřebu domácností. "Na straně poptávky byla ve třetím čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního poklesu HDP domácí poptávka. Snížily se zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Zahraniční poptávka měla pozitivní vliv," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 3,2 procenta a meziročně o 5,9 procenta, a to v nákupu trvanlivých i netrvanlivých výrobků. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí také klesly, ale mírněji - mezičtvrtletně o 0,8 procenta a meziročně o 1,2 procenta.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,4 procenta a mezičtvrtletně klesla o 0,2 procenta. Posílil meziročně například průmysl o 3,2 procenta nebo informační a komunikační činnosti o 4,6 procenta. Naopak stavebnictví oslabilo o 0,7 procenta, obchod, pohostinství a doprava si pohoršily o 1,3 procenta a zemědělství, lesnictví a rybolov o 2,4 procenta.
Objem mzdových nákladů ve třetím čtvrtletí vzrostl meziročně o 6,4 procenta. Celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 1,8 procenta, ale v porovnání s předchozím čtvrtletím klesla o 0,1 procenta. Počet odpracovaných hodin se mezičtvrtletně nezměnil a meziročně vzrostl o dvě procenta.
Navzdory mírnému zlepšení výkonu ekonomiky oproti předběžnému odhadu představují údaje za třetí čtvrtletí stále výrazné zpomalení růstu HDP. Ve druhém čtvrtletí letošního roku rostla ekonomika meziročně podle revidovaných údajů o 3,6 procenta a v prvním čtvrtletí o 4,6 procenta. V mezičtvrtletním srovnání ekonomika ve třetím čtvrtletí po pěti růstech v řadě klesla. V letošním druhém čtvrtletí rostla mezičtvrtletně o 0,4 procenta a v prvním čtvrtletí o 0,6 procenta.
Růst HDP ve třetím čtvrtletí mírně překonal očekávání ČNB
Meziroční růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí mírně překonal očekávání České národní banky (ČNB). Přispěl k tomu především vyšší čistý export, naopak spotřeba domácností a spotřeba vládních institucí zůstaly za prognózou centrální banky. Dnes o tom informoval ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 1,7 procenta, ČNB v listopadové prognóze čekala růst 1,5 procenta.
"Zveřejněná data o ekonomické aktivitě do značné míry potvrzují hlavní kontury aktuální predikce ČNB, ačkoliv došlo k dílčím odchylkám ve vývoji jednotlivých výdajových složek HDP. Spotřeba domácností, na kterou dopadá hluboký propad reálných příjmů a zhoršený sentiment, poklesla ve třetím čtvrtletí ve srovnání s prognózou výrazněji. Meziroční pokles zaznamenala i spotřeba vládních institucí, přičemž ČNB očekávala její stagnaci," uvedl Král.
Centrální banka předpokládá, že česká ekonomika přejde v závěru roku do meziročního poklesu, ve kterém zůstane několik čtvrtletí. "Toto ochlazení bude důsledkem dramaticky rostoucích životních nákladů, zhoršující se finanční situace domácností i firem, zeslabení zahraniční poptávky a doznívání problémů v globálních řetězcích," sdělil Král.
Firmy podle ČNB v příštím roce kvůli poklesu zahraniční poptávky a zhoršené finanční situaci zastaví investice. Podniky budou kvůli přetrvávajícím problémům v dodavatelských řetězcích nadále nuceny tvořit zásoby.
"V celoročním vyjádření bude v příštím roce výkon české ekonomiky nižší než letos. Kladný příspěvek čistého exportu a oživující spotřeba domácností pak budou hlavními faktory obnoveného hospodářského růstu v roce 2024," uzavřel Král.
