Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomové: Schodek rozpočtu bude v příštím roce výrazně nad 300 mld. Kč

Peníze CZK, ilustrační fotografie
Peníze CZK, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší, než v současnosti odhaduje vláda. Shodli se na tom dnes ekonomové v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle nich deficit výrazně překročí 300 miliard korun, podle návrhu vlády by měl být 295 miliard korun. Podle ekonomů bude v budoucnu nutné zvýšit daně.

Místopředseda ČMKOS Vít Samek odhaduje rozpočtový schodek pro příští rok významně přes 300 miliard korun. Podle něj je ve vládním návrhu řada nejasných předpokladů na výdajové i příjmové stránce.

"Nejistota je obrovská. Nevíme, jaké vzniknou další nové výdaje nebo jak se změní příjmy," řekl k rozpočtovým výhledům bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. Podle něj se vláda v současnosti chová nehospodárně. Přijímá podle něj některé kroky, které dál zbytečně navyšují současné výdaje. Nelíbí se mu například některé kroky v důchodové politice.

Stát bude podle ekonomů v budoucnu muset zvyšovat své příjmy, jako nezbytné vidí zvyšování daní. Rusnok v této souvislosti kritizoval předloňské zrušení tzv. superhrubé mzdy, což snížilo příjmy do státního rozpočtu o zhruba 90 miliard korun. Podle Rusnoka tak bude nutné zvýšit zdanění příjmů fyzických osob, ovšem aby nebylo tak výrazné, navrhuje zvýšení i dalších daní. Stát se nejspíš nevyhne navyšování daní i podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáše Havránka. "Šance na to, že by nebylo nutné zvýšit daně z příjmu fyzických osob, je velmi malá," podotkl.

Tématem diskuse byl také současný postup centrální banky. Bankovní rada ČNB v týdnu rozhodla o ponechání úrokových sazeb na sedmi procentech. Rusnok i Havránek to zkritizovali. Podle bývalého šéfa centrální banky by se bankovní rada měla chovat aktivněji. "Jejich přístup vede k tomu, že inflace bude v příštím roce vyšší, než by mohla," řekl Rusnok. Podle něj by při vhodném navýšení sazeb mohla inflace v příštím roce klesnout ke zhruba devíti procentům, při současných sazbách ovšem bude nadále v dvouciferných číslech. Ke zvýšení úrokových sazeb se přiklonil také Havránek. "Studie ukazují, že by to mělo v delším horizontu snížit inflaci," uvedl. Bez zvýšení sazeb bude podle něj vysoká inflace dlouhodobější.

Kvůli vysoké inflaci, jejíž letošní výši nyní centrální banka odhaduje na 15,8 procenta, ekonomové očekávají také propad českého hospodářství do recese. Ta však podle Havránka nebude tak hluboká, jak se někteří obávají. Pode něj všechny ekonomické ukazatele nyní ukazují spíše na mírný propad ekonomiky. Havránek například očekává, že oproti předchozím krizím se příliš nezvýší nezaměstnanost.

Sněmovna v závěru října schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok, deficit má být podle návrhu vlády 295 miliard korun. Podle opozice však návrh neodpovídá realitě, podle místopředsedkyně ANO a bývalá ministryně financí Aleny Schillerové je jeho skutečný schodek kolem 470 miliard korun.

Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet se schodkem 375 miliard korun. Jeho novelu však v tomto týdnu vetoval prezident Miloš Zeman. Vadí mu to, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů.

Témata:  státní rozpočet

Související

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 9:11

Zimní počasí zdaleka není na ústupu. Hrozí silné mrazy i sněhová nadílka v nížinách

Zimní počasí zatím Česko rozhodně neopouští. Z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vyplývá, že v dalších dnech a týdnech nejsou vyloučeny větší mrazy či sněhová nadílka v nížinách. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.