Vyhodnocení tendru by mělo být uzavřeno do konce roku 2024. Začít stavět se má v roce 2029, zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2036. Síkela uvedl, že účast českých podniků na stavbě reaktoru může dosáhnout až 65 procent, což znamená pro české firmy zakázky za vyšší desítky miliard korun.

"Chceme udělat další krok k tomu, aby Česká republika byla energeticky soběstačná, abychom rozvíjeli dobrým a správným směrem naši energetickou politiku," uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Předchozí vlády podle něj odkládaly rozhodnutí o tendru, projekt má tak několikaleté zpoždění. Jde podle něj o klíčový projekt z hlediska energetické soběstačnosti ČR.

Fiala zdůraznil, že tendru se nemohou zúčastnit firmy, které by mohly být pro Česko bezpečnostním rizikem. "Což je například Putinovo Rusko," uvedl Fiala. Tendru se podle takzvaného lex Dukovany nemohou zúčastnit firmy, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996, což je například Rusko a Čína.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš řekl, že zahájení tendru spočívá ve zpřístupnění zadávací dokumentace uchazečům, mezi které patří francouzská společnost EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse. Podle Beneše je zadávací dokumentace uchazečům zveřejněna právě nyní. První nabídky od tří uchazečů dostane ČEZ do 30. listopadu letošního roku. ČEZ poté bude s uchazeči jednat a dostane druhé, vylepšené nabídky. S konečným pořadím uchazečů předstoupí ČEZ před stát v prosinci 2023, uvedl Beneš s tím, že smlouva bude podepsána do konce roku 2024.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že prvotní fáze tendru bude financována ze strany ČEZ, stát do projektu finančně vstoupí těsně před zahájením stavby. Podle Síkely bude o pořadí uchazečů rozhodovat cena, ale i co nejvyšší účast české vědy a podniků. Z až pětašedesátiprocentní účasti českých podniků na stavbě nového bloku bude podle něj profitovat také stát. Zástupci vlády i ČEZ si stojí za tím, že nový reaktor má stát zhruba 160 miliard korun v cenách z roku 2020. Přesná cena ale bude známa až po ukončení soutěže.

Součástí nabídek bude také možná nezávazná opce na stavbu třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín a šestého bloku v Dukovanech. Podle Beneše ale nezávazné nabídky na stavbu dalších bloků nebudou mít vliv na současné výběrové řízení. "V hodnocení budeme hodnotit jeden blok," uvedl Beneš.

Dnešní zahájení tendru přivítala společnost Westinghouse, jeden z uchazečů o stavbu. "Vítáme její (vlády) rozhodnutí otevřít tendr na dostavbu Dukovan. Jsme připraveni se výběrového řízení s naší bezpečnou a špičkovou technologií zúčastnit," uvedl Westinghouse Česko na twitteru.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawatt (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech.

Jaderné elektrárny produkují zhruba třetinu veškeré elektřiny vyrobené v Česku. Loni dodaly Dukovany a Temelín do přenosové soustavy 30,73 terawatthodiny (TWh) elektřiny, meziročně o tři procenta více. Téměř tak vyrovnaly dosud rekordní rok 2013, kdy oba české jaderné zdroje vyrobily 30,75 TWh energie.

Odborníci: Stavba jaderného bloku znamená zvýšení dluhu, stát neví cenu

Stavba nového jaderného bloku dukovanské elektrárny znamená podle odborníků zvýšení dluhu státu. Někteří upozorňují na to, že stát zatím nezná cenu, ale ani způsob financování. Termíny jsou při politické vůli splnitelné, rychlejší stavba ale znamená vyšší náklady, upozorňují experti.

Energetická společnost ČEZ zahájila tendr na stavbu nového jaderného bloku Dukovan. Dostala souhlas od ministerstva průmyslu. Blok by měl stát do roku 2036. Jde o největší investici v novodobých dějinách České republiky, uvedl dnes ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jozef Síkela (za STAN).

"Především to znamená zvýšení zadlužení státu. Zatímco jinde poskytují státy spíše záruky za financování, a vlastní stavby jaderných elektráren financuje spíše soukromý sektor, v Česku si podle všeho bude na stavbu půjčovat sám stát," řekl ČTK ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Jaderná energie bude podle něj jednou z těch, které budou zažívat v Evropě renesanci. "I když dlouhé stavební lhůty znamenají, že reálně začnou přispívat až za mnoho let. Je však pravděpodobné, že tato snaha o rychlé vypsání tendru může být motivována snahou o to být 'první v řadě'," uvedl Bartoň. Výrobní a projektové kapacity stavitelů jaderných bloků jsou sice podle něj do určité míry flexibilní, ale nemusí být nekonečné, a cena později může zásadně růst, dodal.

"I tak však stavba znamená velké investiční riziko, které na sebe bere subjekt, který nemusí být jeho nejlepším vyhodnocovatelem, tedy stát. Vysoké ceny energií motivují také investice do nových metod výroby elektřiny, včetně například menších, modulárních jaderných elektráren," uvedl Bartoň. Pokud navíc půjde zbytek Evropy dál cestou urychlení staveb větrníků a slunečníků, tak jaderná energie je podle něj nejméně vhodná jako jejich doplněk pro dobu, kdy nefouká a nesvítí.

"Splnitelnost termínů je vždy významně ovlivněna politickou vůlí. Pokud ji bude mít vláda nejen současná, ale i ty budoucí, jsou termíny v principu splnitelné. Ale čím rychleji mají být splnitelné, tím to logicky bude stát více. Atomové elektrárny jsou jako olympijské hry, skoro nikdy je ještě nikdo nepostavil za plánovaný rozpočet," dodal Bartoň.

Energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr dnes na twitteru uvedl, že nový jaderný blok je "pohrobek oblečku pro Rosatom". "Tendr vypsaný soukromou společností, což nemá a už nebude mít v EU následovníka. Neví jak financovat, neví cenu, nemá ani základ notifikace EU, ale zemanovci v ČEZ mají garance státu i na marnou přípravu," uvedl Šnobr.

Vyhodnocení tendru by mělo být uzavřeno do konce roku 2024. Začít stavět se má v roce 2029, zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2036. Zástupci vlády i ČEZ si stojí za tím, že nový reaktor má stát zhruba 160 miliard korun v cenách z roku 2020. Přesná cena ale bude známa až po ukončení soutěže.

Ekolog: Ohledně tendru na Dukovany jsou otazníky, stavba se prodraží

Kolem tendru na stavbu nového bloku Dukovan je stále několik otazníků. Dva ze tří možných uchazečů nemají hotový reaktor vhodný pro Dukovany, stavba se také zřejmě proti nynějším plánům opozdí a prodraží. ČTK to řekl Edvard Sequens, energetický konzultant ekologické organizace Calla. Energetická společnost ČEZ dnes zahájila tendr na stavbu nového jaderného bloku Dukovan. Dostala souhlas od ministerstva průmyslu. Blok by měl stát do roku 2036.

"Tendr vzbuzuje příliš velká očekávání o řešení české energetické soběstačnosti nebo nezávislosti. Ale jsou před ním ještě hodně velké otazníky. Za prvé ještě Evropská komise nenotifikovala veřejnou podporu, kterou stát dal ČEZu přes Lex Dukovany. To je jedna z možných překážek," uvedl Sequens.

"Druhá je, že dva ze tří uchazečů, které jsme oslovili do tendru, nemají hotový reaktor pro Dukovany, kde je omezení 1200 megawatt," dodal. Sequens podotkl, že takový reaktor má z uchazečů jen severoamerická společnost Westinghouse, nikoliv však francouzská společnost EDF a jihokorejská firma KHNP. "Půjdeme-li do prototypu, zvyšují se výrazně rizika zdražování, zpožďování projektu," dodal Sequens.

Dále sdělil, že neočekává, že nový reaktor vyjde na zhruba 160 miliard korun v cenách z roku 2020, což uvádí zástupci vlády i společnosti ČEZ. "Všechny relevantní projekty, které jsou stavěny v Evropě a v celém světě, ukazují na cenu nejméně 220 miliard v přepočtu na aktuální kurz. A reaktor nebude v provozu před rokem 2040. Nestavíme tady tak rychle jako některé čínské projekty," uvedl.