Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

G7 se dohodla na zavedení minimální daně ze zisku globálních firem

Firmy, ilustrační foto
Firmy, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Členové skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 se dnes dohodli na zavedení daně ze zisku globálních firem v minimální výši 15 procent. Informovala o tom agentura Reuters. Cílem dohody je odradit nadnárodní společnosti od přesouvání svých sídel do zemí s nižší úrovní zdanění.

Britský ministr financí Rishi Sunak a německý ministr financí Olaf Scholz uvedli, že se jedná o historický krok. "Je to dobrá zpráva pro daňovou spravedlnost a solidaritu a špatná zpráva pro daňové ráje po celém světě," prohlásil Scholz. "Dalším krokem bude prodiskutovat dohodu skupiny G7 s větším množstvím partnerů v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a ve skupině největších světových ekonomik G20," dodal.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire daň ze zisku globálních firem ve výši nejméně 15 procent nazval "výchozím bodem" a slíbil, že bude bojovat za její další zvýšení. "Je to výchozí bod a v dalších měsících se budeme snažit zajistit, aby tato daň byla co nejvyšší," napsal Le Maire na twitteru.

Na tom, jak zlepšit výběr daní od nadnárodních korporací a velkých technologických firem typu Facebook či Google, se bohaté země snažily bez úspěchu dohodnout řadu let. Nynejší dohoda byla uzavřena v Londýně na setkání ministrů financí skupiny G7, která zahrnuje Spojené státy, Kanadu, Japonsko, Británii, Německo, Itálii a Francii.

Témata:  firmy daně G7

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.