Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Globální dluh v prvním čtvrtletí stoupl na rekordních 305 bilionů USD

Zemi moc dobře známe. Co je ale uvnitř?
Zemi moc dobře známe. Co je ale uvnitř?
Foto: Pixabay

Globální dluh napříč všemi sektory v prvním čtvrtletí stoupl na rekordních více než 305 bilionů USD (7,2 biliardy Kč). Nejvíce si půjčily dvě největší ekonomiky světa, Čína a Spojené státy. Poměr globálního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) ale klesl. Uvedl to ve své zprávě Institut pro mezinárodní finance (IIF), jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě.

Dluh Číny se v prvním čtvrtletí zvýšil o 2,5 bilionu USD a dluh Spojených států o 1,5 bilionu USD. Celkový dluh eurozóny však již třetí čtvrtletí za sebou klesl.

Analýza ukázala, že mnoho zemí, rozvinutých i rozvojových, vstoupilo do cyklu zpřísňování měnové politiky s vysokou úrovní dluhu v dolarech. Cílem zpřísňování měnové politiky je omezit inflační tlaky, IIF však upozornil, že vyšší výpůjční náklady prohloubí dluhovou zranitelnost těchto zemí.

Hlavní podíl na růstu dluhu měly úvěry pro firmy mimo finanční sektor a vládní úvěry. Dluh firem mimo finanční sektor vzrostl nad 236 bilionů USD, což je zhruba o 40 bilionů více než před dvěma lety, kdy udeřila pandemie covidu-19.

Poměr dluhu k HDP však celosvětově klesl na 348 procent. Je tak 15 procentních bodů pod rekordní hodnotou zaznamenanou před rokem. Velké zlepšení zaznamenaly země Evropské unie. Naopak nárůst tohoto ukazatele zaznamenaly Vietnam, Thajsko a Korea, uvedla agentura Reuters.

Témata:  dluhy Země 1

Související

Aktuálně se děje

21. února 2026 13:18

Zuzana Belohorcová před kulatinami zanevřela na Tenerife. Je to pochopitelné

Jednou z osobností československého šoubyznysu, která má letos kulatiny, je Zuzana Belohorcová. Padesátiny oslaví už příští týden. Sama ale přiznala, že v poslední době přišla v životě o to nejcennější. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Donald Trump

Trump musel změnit cla. Expert prozradil, kdo jsou vítězové současné situace

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.