reklama

"Rekordní ceny uhlí i plynu a soustavné výpadky proudu nutí energetický sektor a energeticky náročná průmyslová odvětví k tomu, aby se obrátila k ropě, a udržela tak své provozy v chodu," uvedla agentura. "Vyšší ceny energií také zvyšují inflační tlaky, které by spolu s výpadky elektřiny mohly vést ke snížení průmyslové aktivity a ke zpomalení hospodářského oživení," dodala.

V důsledku toho IEA nyní předpokládá, že světová poptávka po ropě se příští rok dostane nad úroveň před pandemií covidu-19. Má za to, že se zvýší o 3,3 milionu barelů denně na 99,6 milionu barelů denně. Agentura upravila směrem vzhůru i výhled poptávky po ropě na letošek i na příští rok, a to o 170.000 a o 210.000 barelů ropy denně.

Agentura předpokládá, že skupina OPEC+ bude ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku denně těžit o 700.000 barelů ropy méně, než činí odhadovaná poptávka. Ta tím pádem nejméně do konce letošního roku převýší dodávky. Skupinu OPEC+ tvoří Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem.

Nárůst poptávky v uplynulém čtvrtletí vedl podle IEA k největšímu čerpání zásob ropných produktů za posledních osm let. Úroveň zásob v zemích OECD byla přitom nejnižší od začátku roku 2015.

"Prudký nárůst výdajů na přechod na čistou energii představuje cestu vpřed, ale musí k tomu dojít rychle, jinak globální energetické trhy čeká nesnadná cesta," uvádí agentura ve zprávě. Oživení po pandemii pokládá IEA za neudržitelné. Příliš se opírá o fosilní paliva, upozornila agentura před klimatickou konferencí, která se má příští měsíc konat v Londýně.

"Pokud chce svět účinně bojovat proti změnám klimatu, musí se investice do obnovitelných zdrojů energie do konce desetiletí ztrojnásobit," uvedla agentura.

reklama