V červnu se přitom inflace poprvé po devíti měsících snížila. Loni v červenci inflace v eurozóně činila 0,4 procenta a v celé unii 0,9 procenta. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny v zemích platících eurem klesly o 0,1 procenta a v EU zůstaly beze změny.

Nejvíce v červenci rostly v eurozóně ceny energií, a to o 14,3 procenta. Energie měla také hlavní podíl na zrychlení míry inflace. Ceny potravin, alkoholu a tabáku stouply o 1,6 procenta, z toho ceny čerstvých potravin o 1,9 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží se zvýšily o 0,7 procenta a ve službách o 0,9 procenta.

Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, v eurozóně činila v červenci, stejně jako v předchozím měsíci, 0,9 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace dosáhla 0,7 procenta.

Ve srovnání s červnem se meziroční inflace snížila v devíti členských zemích EU, ve dvou zůstala stabilní a v 16 vzrostla. Nejnižší míru inflace měla Malta, kde činila 0,3 procenta. V Řecku ceny stouply o 0,7 procenta a v Itálii o jedno procento. Nejvyšší byla naopak v inflace v Estonsku, kde dosáhla 4,9 procenta. V Polsku a Maďarsku ceny stouply o 4,7 procenta. V České republice inflace činila 2,7 procenta.

Inflace v eurozóně se tak opět dostala nad cíl Evropské centrální banky (ECB). Ta v červenci zvýšila inflační cíl pro střednědobý horizont na dvě procenta. Cíl je symetrický, což znamená, že odchylky směrem dolů i nahoru od cíle jsou stejně nežádoucí. Již dříve však ECB upozornila, že očekává ke konci roku další zvýšení inflace, které však podle ní bude způsobeno jen dočasnými faktory, a nebude proto vyžadovat změnu její měnové politiky.