Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v eurozóně v únoru klesla na 8,5 procenta, čekal se výraznější pokles

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Míra inflace v eurozóně v únoru čtvrtý měsíc v řadě klesla, tentokrát ale jen o 0,1 bodu na 8,5 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. Na trhu se čekal výraznější pokles, analytici počítali s inflací 8,3 procenta nebo nižší. Za vyšším růstem jsou opět zejména drahé potraviny.

Největší růst zaznamenala kategorie potraviny, alkohol a tabák, kde ceny meziročně vzrostly o 15 procent ve srovnání s růstem o 14,1 procenta v lednu. Na druhém místě jsou energie s růstem o 13,7 procenta, zatímco v lednu jejich růst činil 18,9 procenta. Mírně výraznější byl proti lednu i růst cen služeb.

Meziměsíčně se ceny v eurozóně podle rychlého odhadu zvýšily o 0,8 procenta. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii, Eurostat je zveřejní v polovině března.

Nejvyšší inflaci mají v eurozóně i nadále pobaltské státy. V Lotyšsku míra inflace klesla na 20,1 procenta, tato země ale zůstává jedinou, kde je inflace stále nad 20 procenty. V Estonsku činí 17,8 procenta a v Litvě 17,2 procenta. Čtvrtou nejvyšší inflaci v eurozóně má s hodnotou 15,5 procenta Slovensko.

Naopak nejnižší růst cen registruje Lucembursko, kde míra inflace v únoru podle odhadu Eurostatu klesla na 4,8 procenta z lednové hodnoty 5,8 procenta. Inflace v Belgii se snížila na 5,5 procenta ze 7,4 procenta v lednu. Řecko a Španělsko mají míru inflace nad šesti procenty, Francie nad sedmi.

Dnešní údaje o inflaci podle analytiků podporují vyhlídky na další zvyšování úrokových sazeb v eurozóně. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, se v únoru zvýšila na 5,6 procenta z lednových 5,3 procenta.

"Rychlejší tempo jádrové inflace znamená, že Evropská centrální banka (ECB) nemá důvod v dohledné době přestat zvyšovat úroky," uvedl analytik Bert Colijn ze společnosti ING. Předpověděl nicméně, že pokles celkové inflace tento měsíc výrazně zrychlí. "Energetická inflace se brzy dostane do záporného pásma, možná již v březnu," dodal.

ECB již dříve signalizovala, že tento měsíc zvýší svou základní úrokovou sazbu o další polovinu procentního bodu. To dnes potvrdila prezidentka ECB Christine Lagardeová. "Máme všechny důvody se domnívat, že na našem příštím zasedání v březnu se sazby zvýší o další polovinu bodu," prohlásila. Finanční trhy podle agentury Reuters předpokládají, že ECB zvýší sazby půl procentního bodu také na dalším zasedání, které se uskuteční začátkem května.

"Únorový nárůst jádrové inflace posílí přesvědčení činitelů ECB, že je zapotřebí výrazné zvyšování sazeb," uvedl ekonom Jack Allen-Reynolds ze společnosti Capital Economics. Začátkem února zvýšila ECB svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na tři procenta. Banka zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016.

Témata:  ekonomika inflace EU

Související

Aktuálně se děje

29. ledna 2026 8:23

Kolony na D1 na jižní Moravě. Stala se tragická nehoda

Tragická nehoda dvou vozidel ve čtvrtek ráno omezila provoz na dálnici D1. Zemřeli dva lidé, příčinou a okolnostmi havárie se zabývá policie. Na dálnici se utvořily dlouhé kolony, řidiči musí počítat se zdržením. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.