Komise: Českou ekonomiku čeká stagnace, za celý rok vzroste jen o 0,1 procenta

K rychlejšímu růstu by se česká ekonomika mohla vrátit v příštím roce, kdy Evropská komise očekává růst HDP o 1,9 procenta. Loni české hospodářství vzrostlo o 2,5 procenta.

Komise proti minulé předpovědi o desetinu procentního bodu snížila odhad letošního vývoje inflace, která podle ní v Česku dosáhne 9,3 procenta. Byla by tak pátá nejvyšší v celé EU po Maďarsku, Polsku, Slovensku a Rumunsku. V příštím roce by se inflace mohla přiblížit předkrizovým hodnotám a klesnout na 3,5 procenta. Průměrná loňská hodnota inflace se vyšplhala na rekordních 14,8 procenta.

Jednou z příčin pomalého růstu české ekonomiky bude podle komise letošní stagnace spotřeby domácností, která bude způsobena poklesem reálných příjmů obyvatel. V příštím roce by se však měla opět stát hlavním motorem růstu.

Ekonomickou aktivitu v České republice letos podle názoru komise potáhne především růst investic. Ten sice kvůli zhoršené finanční situaci firem zpomalí, bude však moci těžit například z mimořádného unijního fondu obnovy, který by měl do české ekonomiky napumpovat desítky miliard korun.

Ekonomika EU se vyhne recesi, letos vykáže růst o 0,8 procenta

Evropská ekonomika se v první části letošího roku navzdory pokračujícím dopadům ruské agrese na Ukrajině vyhne dosud avizované recesi a letošní hospodářský růst bude proti původním odhadům vyšší. Ve své zimní makroekonomické předpovědi to dnes uvedla Evropská komise (EK). Hrubý domácí produkt (HDP) zemí Evropské unie tak podle komise letos vykáže růst o 0,8 procenta, což je o půl procentního bodu více, než EK předpovídala na podzim.

Unijní exekutiva zároveň snížila odhad inflace v sedmadvacítce členských zemí, která podle ní v letošním roce zpomalí na 6,4 procenta. Dřívější prognóza počítala se sedmi procenty. Inflace by se měla k předkrizovým hodnotám přiblížit až v roce příštím, kdy podle odhadu komise klesne na 2,8 procenta. Loni dosáhla 9,2 procenta.

Pro dvacítku zemí eurozóny odhaduje komise letošní ekonomický růst na 0,9 procenta, zatímco dříve počítala s růstem o 0,3 procenta. Předpověď růstu HDP na příští rok zůstává beze změny jak pro EU (1,6 procenta), tak pro eurozónu (1,5 procenta).

K příznivějšímu letošnímu vývoji podle ekonomů komise přispěje zejména dostatek zásob plynu a související zmírnění tlaku na růst cen energií. Důležitý je také fakt, že unijní země se dokázaly částečně zbavit závislosti na ruských energiích. Pomáhá i stabilní situace na trhu práce, kde zůstala nezaměstnanost až do konce loňského roku na rekordně nízké úrovni 6,1 procenta.

"Do roku 2023 jsme vstoupili v lepší situaci, než se očekávalo. Rizika recese a nedostatku plynu ustoupila a nezaměstnanost se drží na rekordně nízké úrovni. Evropany však stále čeká náročné období," varoval dnes před přílišným optimismem eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Komise zdůrazňuje, že nejistota zůstává zejména vzhledem k pokračující válce na Ukrajině vysoká a bude souviset i s mírou předpokládaného oživení čínské ekonomiky po zrušení striktních protipandemických omezení. To pak může zvýšit inflační tlaky.

Témata:  ekonomika,  EU