Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Koronavirus zasáhl do peněženek. Třetina Čechů pocítila dopad pandemie na financích

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

První vlna koronavirové pandemie a související omezení v návaznosti na nouzový stav se podepsaly na finančním zdraví českých domácností. Finanční dopad zaznamenala téměř třetina Čechů. Osm procent dotazovaných přišlo o práci, další pětině se snížil příjem.

Vyplývá to z průzkumu mezi 605 respondenty, který uskutečnila výzkumná agentura Perfect Crowd pro investiční startup Fondee.

Situace nedávných měsíců nejvíc postihla nízkopříjmové skupiny, lidi s nižším vzděláním a z menších měst a obcí. Téměř polovina respondentů (43 procent) musela sáhnout do rodinných úspor.

"Výsledky jednoznačně ukazují, že rezervy a potřeba spořit a investovat se týká naprosto všech ve společnosti. Z dat vyplývá, že do úspor muselo sáhnout 43 procent z nás, z toho lehce přes 13 procent výrazně. Čtyři procenta lidí si musela vzít úvěr, aby situaci zvládli," komentoval data z průzkumu zakladatel Fondee Jan Hlavsa.

Průzkum ukázal, že lidé s měsíčními příjmy do 25.000 korun přišli o práci dvakrát až třikrát častěji než ti s příjmy vyššími. Z této příjmové skupiny muselo do úspor sáhnout 60 procent, v případě lidí s příjmem přesahujícím 50.000 to bylo jenom 30 procent.

"V souvislosti s krizí byli ztrátou zaměstnání častěji zasaženi lidé se základním vzděláním a o práci častěji přicházeli lidé z menších obcí. Ve městech nad 100.000 obyvatel přišel o práci každý dvacátý, v obcích pod pět tisíc obyvatel to byl každý desátý," uvedla Monika Červinková z Perfect Crowd.

Opět se podle Hlavsy ukázaly nedostatky ve finanční gramotnosti Čechů. Mít finanční rezervu je důležité bez ohledu na příjem. Naopak čím nižší příjem, tím víc je potřeba, protože případná krize dopadne hůř. To stejné platí také u úrovně vzdělání. "Úvěr si vzala dvě procenta vysokoškolsky vysokoškolsky vzdělaných respondentů, ovšem osm procent lidí se základní školou," upozornil Hlavsa.

Zásadním zjištěním předchozího průzkumu bylo, že 85 procent respondentů by mohlo každý měsíc ušetřit víc peněz, kdyby se důsledně snažili. Patnáct procent by dokonce ušetřilo pět a více tisíc korun měsíčně. A ačkoliv průzkum ukázal, že tendenci zhodnocovat peníze mají lidé s vyššími příjmy, v příjmové kategorii mezi 15.000 a 25.000 hrubého měsíčně pravidelně investovalo 60 procent Čechů.

Témata:  ekonomika Češi průzkumy nezaměstnaní

Související

Aktuálně se děje

2. února 2026 20:23

Klempíř si pozve umělce, kteří řečnili na demonstraci na podporu Pavla

Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč je benzin stále dražší, když ropa zlevňuje? Expert vysvětluje

V červenci 2008 stála ropy Brent na světových trzích i přes 140 dolarů za barel. V průměru v tom měsíci se prodávala za zhruba 135 dolarů za barel. Benzín se přitom ve stejném měsíci prodával v Česku průměrně za 32,40 Kč/l. V lednu 2026 se ropa za prodávala průměrně za zhruba 65 dolarů za barel. Benzín však vyšel v ČR průměrně na 33 Kč/l. Cena ropy je tedy ani ne poloviční, avšak benzín přesto o zhruba 60 haléřů na litr dražší. Jak to?