Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Měnový fond kvůli pandemii zhoršil výhled růstu globální ekonomiky

Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Globální ekonomika v letošním roce poroste o trochu pomaleji, než předpokládaly dosavadní prognózy. Ve svém podzimním výhledu to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Na letošní rok počítá s růstem o 5,9 procenta, zatímco v letní aktualizaci předpovídal šestiprocentní tempo růstu. Za zhoršením jsou podle měnového fondu vážnější dopady pandemie. Výhled na příští rok fond ponechal na 4,9 procenta.

Měnový fond v létě předpokládal, že s postupem očkování se globální ekonomika začne vracet k normálu. To se sice děje, proti původním odhadům ale pomaleji. Jako problém se ukazuje koronavirová mutace delta, ale i související potíže v dodavatelských řetězcích. To v mnoha zemích přispívá i k růstu inflace, která se ale podle fondu ve většině zemí v příštím roce vrátí na úrovně před pandemií. Fond ale připouští, že inflační výhled je obestřen značnou nejistotou.

"Výsledkem šíření epidemie v nejdůležitějších článcích globálních dodavatelských řetězců je delší narušení těchto řetězců, než jsme předpokládali. Tím se v mnoha zemích ještě více zvyšuje inflace," uvedl měnový fond. "Výhled ekonomiky je obecně zatížen větším rizikem a politické kompromisy jsou teď složitější."

Fond nicméně upozornil, že celkově mírné zhoršení výhledu zakrývá mnohem výraznější změny k horšímu v některých zemích. "Výhled pro skupinu nízkopříjmových rozvojových zemí je kvůli zhoršenému vývoji pandemie výrazně temnější," stojí v podzimním výhledu. Zatímco vyspělé země se na úroveň před pandemií z hlediska hospodářského výstupu dostanou už příští rok, ty rozvojové tam podle měnového fondu nebudou ani za tři roky.

Za problematický měnový fond považuje postup v očkování, který je hlavní příčinou zhoršujících se rozdílů ve vyhlídkách vyspělých a rozvojových zemí. "Zatímco téměř 60 procent populace ve vyspělých zemích je plně naočkováno a někteří lidé tam právě dostávají posilující dávku, kolem 96 procent populace nízkopříjmových zemí je i nadále nenaočkováno."

Proti červencové aktualizaci jarního výhledu si letos povedou lépe Spojené státy a také eurozóna jako celek. Hůř si naopak povede Německo, Británie nebo Japonsko. V případě Číny měnový fond počítá se stabilním růstem, který dosáhne osmi procent proti růstu 8,1 procenta, s kterým fond počítal v létě. Beze změn je výhled pro Indii, kde MMF na letošní rok dál počítá s růstem o 9,5 procenta.

Česká ekonomika v letošním roce vykáže růst o 3,8 procenta, v příštím roce ale tempo růstu zrychlí na 4,5 procenta. Ve svém podzimním výhledu to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Zhoršil tak odhad z jarní prognózy, kde očekával na letošní rok vzestup hrubého domácího produktu (HDP) o 4,2 procenta. Slovensku fond zhoršil výhled letošního růstu na 4,4 procenta, zatímco na jaře počítal s růstem HDP o 4,7 procenta.

Příští rok vidí měnový fond optimističtěji jak v případě České republiky, tak v případě Slovenska. Na jaře Česku předpovídal růst o 4,3 procenta a Slovensku o 4,4 procenta. Nyní čeká na Slovensku v příštím roce hospodářský vzestup o 5,2 procenta.

Témata:  Mezinárodní měnový fond (MMF) ekonomika

Související

Aktuálně se děje

13. dubna 2026 0:06

Orbán přiznal porážku. Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi na burzách nevěří, přesto panuje mírný optimismus

Akciové trhy v Asii dnes mírně rostou, zatímco ropa odmazává svůj předchozí dnešní cenový nárůst. Předchozí ztráty maže i zlato. To svědčí o tom, že burzy příliš nevěří tomu, že Spojené státy zítra skutečně podniknou fatální úder na Írán. Americký prezident Donald Trump o víkendu Teheránu nebývale ostře a expresivně pohrozil, že pokud nedojde k otevření Hormuzského průlivu, USA zničí i jeho klíčové cíle, včetně civilních, jako jsou elektrárny či mosty, a že v zemi „rozbombardují úplně všechno“.