Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Měnový fond kvůli pandemii zhoršil výhled růstu globální ekonomiky

Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Globální ekonomika v letošním roce poroste o trochu pomaleji, než předpokládaly dosavadní prognózy. Ve svém podzimním výhledu to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Na letošní rok počítá s růstem o 5,9 procenta, zatímco v letní aktualizaci předpovídal šestiprocentní tempo růstu. Za zhoršením jsou podle měnového fondu vážnější dopady pandemie. Výhled na příští rok fond ponechal na 4,9 procenta.

Měnový fond v létě předpokládal, že s postupem očkování se globální ekonomika začne vracet k normálu. To se sice děje, proti původním odhadům ale pomaleji. Jako problém se ukazuje koronavirová mutace delta, ale i související potíže v dodavatelských řetězcích. To v mnoha zemích přispívá i k růstu inflace, která se ale podle fondu ve většině zemí v příštím roce vrátí na úrovně před pandemií. Fond ale připouští, že inflační výhled je obestřen značnou nejistotou.

"Výsledkem šíření epidemie v nejdůležitějších článcích globálních dodavatelských řetězců je delší narušení těchto řetězců, než jsme předpokládali. Tím se v mnoha zemích ještě více zvyšuje inflace," uvedl měnový fond. "Výhled ekonomiky je obecně zatížen větším rizikem a politické kompromisy jsou teď složitější."

Fond nicméně upozornil, že celkově mírné zhoršení výhledu zakrývá mnohem výraznější změny k horšímu v některých zemích. "Výhled pro skupinu nízkopříjmových rozvojových zemí je kvůli zhoršenému vývoji pandemie výrazně temnější," stojí v podzimním výhledu. Zatímco vyspělé země se na úroveň před pandemií z hlediska hospodářského výstupu dostanou už příští rok, ty rozvojové tam podle měnového fondu nebudou ani za tři roky.

Za problematický měnový fond považuje postup v očkování, který je hlavní příčinou zhoršujících se rozdílů ve vyhlídkách vyspělých a rozvojových zemí. "Zatímco téměř 60 procent populace ve vyspělých zemích je plně naočkováno a někteří lidé tam právě dostávají posilující dávku, kolem 96 procent populace nízkopříjmových zemí je i nadále nenaočkováno."

Proti červencové aktualizaci jarního výhledu si letos povedou lépe Spojené státy a také eurozóna jako celek. Hůř si naopak povede Německo, Británie nebo Japonsko. V případě Číny měnový fond počítá se stabilním růstem, který dosáhne osmi procent proti růstu 8,1 procenta, s kterým fond počítal v létě. Beze změn je výhled pro Indii, kde MMF na letošní rok dál počítá s růstem o 9,5 procenta.

Česká ekonomika v letošním roce vykáže růst o 3,8 procenta, v příštím roce ale tempo růstu zrychlí na 4,5 procenta. Ve svém podzimním výhledu to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Zhoršil tak odhad z jarní prognózy, kde očekával na letošní rok vzestup hrubého domácího produktu (HDP) o 4,2 procenta. Slovensku fond zhoršil výhled letošního růstu na 4,4 procenta, zatímco na jaře počítal s růstem HDP o 4,7 procenta.

Příští rok vidí měnový fond optimističtěji jak v případě České republiky, tak v případě Slovenska. Na jaře Česku předpovídal růst o 4,3 procenta a Slovensku o 4,4 procenta. Nyní čeká na Slovensku v příštím roce hospodářský vzestup o 5,2 procenta.

Témata:  Mezinárodní měnový fond (MMF) ekonomika

Související

Aktuálně se děje

7. června 2025 21:45

Trumpovi dochází trpělivost: Musk ponese následky, a budou velmi vážné

Americký prezident Donald Trump varoval Elona Muska, že pokud finančně podpoří jeho politické soupeře, bude čelit vážným důsledkům. Reagoval tak na dramatický spor mezi oběma muži, který vyvrcholil odstraněním Muskova příspěvku, ve kterém tvrdil, že Trump figuruje v tzv. Epsteinových spisech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Analýza

Bulharsko míří do eurozóny, proč jiné státy ne? Konvergenci přitom zvládly i země mimo EU

Bulharsko se chystá vstoupit do eurozóny a od příštího roku vymění své tradiční leva za euro. Podle ekonomů jde o logické vyústění letitého měnového výboru, který pevně svázal bulharskou měnu s eurem. Přijetí eura ale není pro všechny evropské státy samozřejmostí. Zatímco Velká Británie ještě před brexitem euro odmítala a dnes Švédsko, Česko, Maďarsko a Polsko jeho zavedení odkládají, jiné státy euro používají, přestože nejsou členy EU.