Meziroční inflace dosáhla v srpnu 17,2 pct, tempo růstu zhruba po roce zpomalilo

Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 procenta, což je nejmírnější meziměsíční nárůst v letošním roce. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici odhadovali srpnovou meziroční inflaci blízko červencových 17,5 procenta.

Ceny zboží v srpnu meziročně úhrnem vzrostly o 19,6 procenta a ceny služeb o 13,5 procenta.

V oddíle doprava v srpnu meziročně zpomalilo tempo zdražování pohonných hmot a olejů, v srpnu ceny stouply zhruba o 28 procent, v červenci činil růst necelých 44 procent. Naopak u potravin zdražování dál zrychlilo. Například mouka byla oproti loňskému srpnu dražší o 64 procent, oleje a tuky o 50 procent, polotučné trvanlivé mléko o 49 procent, cukr o 42 procent a drůbeží maso o 34 procent.

V bydlení si lidé museli nejvíce připlatit za energie. Cena elektřiny stoupla zhruba o 35 procent, zemního plynu o 61 procent, tuhých paliv o 46 procent a tepla a teplé vody zhruba o pětinu. Ceny nájemného z bytu byly vyšší o pět procent. Náklady vlastnického bydlení vzrostly o 18 procent zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a dále cen stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení.

Na vývoj meziměsíční inflace měly v srpnu největší vliv ceny pohonných hmot. "Díky výraznému meziměsíčnímu poklesu o téměř deset procent byly jejich ceny nejníže od letošního února. Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za necelých 42 korun za litr a nafta za necelých 44 korun za litr,“ podotkla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Analytici: Na podzim již inflace kvůli energiím klesat nebude

Inflace v srpnu zpomalila díky zlevnění pohonných hmot, na podzim se však kvůli rostoucím cenám energií zřejmě další pokles tempa růstu nedá čekat. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Na obávanou dvacetiprocentní metu ale podle nich inflace nedosáhne. Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně stouply o 17,2 procenta, zatímco v červenci to bylo o 17,5 procenta, oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Tempo růstu zpomalilo po 13 měsících.

"Inflace si na chvíli odpočinula. Do konce letošního roku ale ještě bude muset vstřebat výrazný růst cen energií z posledních týdnů," uvedl analytik společnosti Deloitte David Marek. Zároveň se již podle něho vytrácejí poptávkou živené tlaky na inflaci. "Výrazný pokles reálných mezd a obavy z dalšího ekonomického vývoje tlumí útraty domácností v obchodech a omezují možnosti ke zvyšování cen," dodal.

Srpnový pokles inflace nemusí být nutně začátkem nového trendu, doplnil analytik UniCredit Bank Parik Rožumberský. Na jedné straně bude u řady položek zřejmě cenový růst dále slábnout, často i díky vysoké základně z loňska. To se může týkat například cen oděvů a obuvi, imputovaného nájemného či cen pohonných hmot. Na druhé straně předpokládá pokračující zdražování potravin a především energií.

Další výrazný pozitivní impulz ve směru poklesu, jako v srpnu zajistily pohonné hmoty, už inflace hned tak nedostane, míní analytik Banky Creditas Petr Dufek. Na oslavy poklesu inflace je proto podle něj zatím ještě docela brzo. Pravděpodobný je totiž další vzestup cen už v podzimních měsících, i když dvacetiprocentní 'metu', o které mluvila centrální banka, inflace nejspíš nedosáhne, podotkl.

"Vyhráno dosud nemáme, a to primárně z důvodu pokračujícího dramatu na energetickém trhu," souhlasil analytik Cyrrusu Vít Hradil. Z něj se i v nejbližších měsících budou inflační tlaky do celkové statistiky propisovat jak napřímo, tedy v oddíle bydlení, tak i zprostředkovaně skrze rostoucí náklady v podnikatelské sféře. Přesto se zdá být pravděpodobné, že obávané 'dvacítky' česká inflace nedosáhne. "Po zbytek roku by se mohla udržet v okolí 17 procent a v průměru za celý rok jen mírně přesáhnout 15 procent," odhadl.

"Opatrně je tak možné říci, že inflace již dosáhla svého vrcholu, méně pozitivní zprávou pak je, že její zpomalování bude spíše pomalejší," řekl ČTK analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. To tak obecně jde podle něj ruku v ruce se záměrem České národní banky již dále nezvyšovat úrokové sazby, ale naopak ponechat je na vyšší úrovní déle.

Inflace se blíží svému vrcholu, ale to neznamená, že se ekonomice v praxi uleví, spíše naopak, upozornil partner PwC Petr Smutný. Za normálních okolností podniky převádějí rostoucí náklady do ceny výrobků, čímž pohání inflaci. Jenže současná situace, pramenící zejména z cen energií, je natolik rozkolísaná a chaotická, že tímto způsobem už plánovat nelze. Nejen proto, že ceny už naráží na možnosti kupujících a klesá poptávka a konkurenceschopnost. "S klienty z řad firem tak nyní řešíme opatření, jako jsou přerušení či zastavení výroby a propouštění," poznamenal.

Srpnová inflace přes nižší tempo růstu patří k nejvyšším v Evropě

Srpnová inflace v ČR navzdory tomu, že meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily pouze o 0,4 procenta, což byl nejmírnější meziměsíční nárůst v letošním roce, patří stále k nejvyšším v Evropě. Ze zemí EU je vyšší jen v pobaltských zemích, kde se inflace pohybuje v rozmezí od 21,6 do 24,8 procenta a neustále tam roste. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes ČTK poskytla investiční společnost Portu. Meziročně spotřebitelské ceny v Česku v srpnu stouply o 17,2 procenta, zatímco v červenci činila meziroční inflace 17,5 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo po 13 měsících. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V Eurozóně je inflace znovu rekordní na úrovni 9,1 procenta, v EU je odhad srpnové inflace lehce nižší než červencových 9,8 procenta. Nejnižší inflace je ve Francii (5,8 procenta) a v Německu (7,9 procenta).

"Paradoxně nejnižší inflaci ze zemí Visegrádské čtyřky mají v zemi, kde nemají vlastní měnu a centrální banka tam nemůže zvyšovat sazby, jak se jí zlíbí. Na Slovensku je totiž inflace 13,6 procenta," uvedl analytik Portu Filip Louženský. V Maďarsku je inflace 15,6 procenta, v Polsku 16,1 procenta. Ve Spojených státech inflace překvapivě klesla z 9,1 na srpnových 8,5 procenta, dodal

Podobná inflace jako v Česku je například v Bulharsku (17,9 procenta), Bělorusku (17,9 procenta), Makedonii (16,8 procenta) nebo Bosně a Hercegovině (16,7 procenta). Ze zemí G20 má nejvyšší inflaci stále Turecko s mírou přes 80 procent, následuje Argentina se 71 procenty a Rusko, kde je oficiální inflace 14,3 procenta.

Trojice zemí s nejnižší inflací je stejná jako před měsícem. V Číně, Japonsku a Saúdské Arábii míra inflace nepřesahuje tři procenta. Nejvyšší inflaci na světě má i nadále Zimbabwe (285 procent), Libanon (168 procent) a Súdán (149 procent).

Témata:  ekonomika